Dionýsos

Dionýsos je řecký bůh vína, extáze a divadla, syn Dia a smrtelné Semely. Římané ho nazývali Bacchus a ztotožnili s Liberem. Na antických mincích se objevuje vousatý i mladistvý, s břečťanovým věncem, tyrsem, kantharem nebo panterem. Jeho hlavu nesou už archaické drachmy sicilského Naxu z let 530–510 před naším letopočtem.

Totožnost řecký bůh vína, extáze a divadla
Rodiče Zeus a smrtelná Semelé
Římský protějšek Bacchus, ztotožňovaný s Liberem (Liber Pater)
Nejstarší doložení jména mykénské tabulky z Pylu v lineárním písmu B
Atributy na mincích břečťanový věnec, tyrsos, kantharos, hrozny a réva, panter
Nejstarší mince s jeho hlavou drachma sicilského Naxu, 530–510 př. n. l.
Cistofory mince Pergamonu od doby krátce před rokem 190 př. n. l., na líci Dionýsova posvátná schránka cista mystica

Historie

Dionýsos byl synem Dia a smrtelné Semely. Jeho jméno se objevuje už na mykénských tabulkách z Pylu, psaných lineárním písmem B, takže jeho uctívání sahá do doby bronzové. Doprovázel ho průvod satyrů a mainád. Římané ho nazývali Bacchus a ztotožnili ho s Liberem (Liber Pater), bohem slavnosti Liberalia. Bakchické spolky v Itálii omezil roku 186 př. n. l. senátní výnos Senatus consultum de Bacchanalibus, který podřídil jejich shromáždění souhlasu senátu.

Nejstarší mince s dionýsovskými motivy pocházejí z konce 6. století př. n. l. Ostrov Naxos v Kykladách razil v letech 520–490 př. n. l. statéry s kantharem, Dionýsovým pohárem na víno, ověšeným hrozny. Sicilský Naxos razil v letech 530–510 př. n. l. drachmy s hlavou vousatého Dionýsa v břečťanovém věnci a s hroznem na rubu. Na drachmách z let 461–430 př. n. l. a na tetradrachmách z doby kolem roku 415 př. n. l. spojil hlavu vousatého boha se sedícím Silénem.

V klasickém období se Dionýsos rozšířil na ražby dalších měst. Mende na Chalkidice razila v letech 460–423 př. n. l. tetradrachmy s Dionýsem ležícím na oslu s kantharem v ruce a s révou na rubu. Thasos zobrazoval hlavu Dionýsa na zlatých mincích, které začal razit roku 411 př. n. l., s klečícím Héraklem na rubu. Abdéra razila v letech 365–361 př. n. l. statér s Dionýsem jedoucím na panterovi a Kyzikos elektronové statéry s mladým Dionýsem ležícím na panteří kůži.

Helénistické dynastie se k Dionýsovi hlásily: Ptolemaiovci odvozovali svůj původ právě od něj. Pergamon zavedl krátce před rokem 190 př. n. l. cistofory, pojmenované podle Dionýsovy posvátné schránky cista mystica na líci; na rubu bylo pouzdro na luk jako symbol Hérakla. Baktrijští králové Agathoklés a Pantaleón razili kolem let 185–170 př. n. l. mince s poprsím Dionýsa a kráčejícím panterem s révou.

Římská republika umisťovala hlavu Baccha na denáry, například C. Vibius Pansa roku 48 př. n. l. Marcus Antonius se nechal na cistoforu raženém kolem roku 39 př. n. l. v Efesu zobrazit s břečťanovým věncem, na rubu s hlavou Octavie nad cista mystica. Na zlatém aureu Septimia Severa z roku 197 stojí Liber s tyrsem a panterem u nohou a nápisem LIBERO PATRI.

Zobrazení a symbolika

Na mincích se Dionýsos objevuje ve dvou podobách. Archaické a raně klasické ražby, jako drachmy sicilského Naxu, zobrazují vousatého boha s dlouhými vlasy. Pozdější ražby, například helénistické stříbrné tetradrachmy Thasu nebo statéry Kyziku, ukazují mladistvého boha bez vousů. Hlavu zdobí břečťanový nebo révový věnec.

Hlavním atributem je tyrsos, hůl ze stonku fenyklu ovinutá břečťanem. Kantharos, dvouuchý pohár na víno, odkazuje na víno jako jeho dar lidem, hrozny a réva na vinařství. Panter patří k jeho posvátným zvířatům, divadelní maska připomíná jeho patronát nad divadlem. Satyrové a mainády tvoří jeho průvod.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet