Hermés
Hermés je řecký bůh obchodu, cest, poslů a pastýřů, syn Dia a Maie, kterého Římané ztotožnili s Merkurem. Poznává se podle okřídlené cestovní čapky, okřídlených sandálů a heroldské hole kerykeia. Z antických mincí ho nesou například tetradrachmy thráckého Ainu z 5. a 4. století př. n. l.
| Bůh | obchodu, cest, poslů, pastýřů a zlodějů |
|---|---|
| Rodiče | Zeus a Maia |
| Římský protějšek | Merkur |
| Atributy | kerykeion, petasos, talaria, měšec |
| Řecké mince | tetradrachmy Ainu (5.–4. stol. př. n. l.), statér Fenea (4. stol. př. n. l.), bronzy Antiocha II. Thea |
| Římské mince | Merkurova hlava na sextantech (3. stol. př. n. l.) a denárech republiky |
Historie
Hermés byl podle řeckých mýtů synem Dia a Plejády Maie a narodil se v jeskyni na hoře Kyllené v Arkádii. Homérský hymnus vypráví, že hned po narození vynalezl lyru ze želvího krunýře a ukradl Apollónovi stádo krav. Jako posel bohů prostředkoval mezi bohy a lidmi a provázel duše zemřelých do podsvětí. Ochraňoval obchodníky, cestovatele, pastýře i zloděje. Římané ho ztotožnili s Merkurem.
Thrácký Ainos (dnešní Enez v Turecku) razil v 5. a 4. století před naším letopočtem tetradrachmy s Hermovou hlavou v cestovní čapce na líci a kozlem na rubu. Arkadský Feneos vydal kolem poloviny 4. století před naším letopočtem statér s hlavou Démétry na líci a Hermem nesoucím malého Arkada na rubu. V helénistickém období nesou Hermovu bustu a na rubu kerykeion bronzové mince seleukovského krále Antiocha II. Thea.
V Římě se Merkurova hlava objevila už na bronzových sextantech republiky ve 3. století před naším letopočtem a později i na stříbrných denárech, například na zoubkovaném denáru Gaia Mamilia Limetana z roku 82 před naším letopočtem. V císařské době se Merkur s měšcem a kerykeiem objevuje na rubech mincí, mimo jiné na antoniniánech Herennia Etrusca z let 250–251.
Podoba a atributy
V archaickém umění vystupuje Hermés jako zralý vousatý muž, v klasickém a helénistickém období převažuje podoba mladého bezvousého boha. Hlavu mu kryje petasos, široká cestovní čapka, často s křidélky, na nohou nosí okřídlené sandály talaria a přes ramena krátký plášť chlamys.
Hlavním atributem je kerykeion (latinsky caduceus), hůl ovinutá dvěma hady, znak heroldů a vyjednavačů. Měšec odkazuje na ochranu obchodu, beran na pastýře, želva na vynález lyry a kohout je jeho posvátný pták. Kamenné nebo dřevěné sloupy s Hermovou hlavou, hermy, stály u cest a na hranicích a v Athénách i před domy.