Héra
Héra je nejvyšší bohyně řeckého panteonu, manželka Dia a ochránkyně manželství. Na antických mincích se objevuje jako hlava s čelenkou stefané na stříbře Argu a Élidy, na římských mincích Samu jako kultovní socha mezi pávy. Římskou obdobou je Juno, s přízviskem Moneta patronka římské mincovny.
| Řecké jméno | Héra |
|---|---|
| Římská obdoba | Juno |
| Atributy | diadém, páv, granátové jablko |
| Ražby | Argos a Élis (Olympie) – hlava Héry na stříbře od konce 5. a ve 4. století před naším letopočtem; Samos – kultovní socha v římské době |
| Rodiče | Kronos a Rhea |
| Hlavní místa kultu | Argos, Samos, Olympie |
Historie
Héra, dcera Titánů Krona a Rheie, patřila k nejstarším a nejuctívanějším bohyním řeckého světa. Její jméno se objevuje už na mykénských tabulkách psaných lineárním písmem B z Pylu a Théb. Jako manželka Dia byla královnou bohů na Olympu a ochránkyní manželství. Hlavní střediska jejího kultu ležela v Argolidě, kde se uctívala jako Héra Argejská ve svatyni mezi Argem a Mykénami, na ostrově Samos s jedním z největších řeckých chrámů a v Olympii, kde jí patřil nejstarší tamní chrám. Podle samské tradice se bohyně narodila na ostrově pod posvátným keřem lygos.
Argos razil ve 4. století před naším letopočtem stříbrné mince s hlavou Héry v čelence stefané; drachmy z let 370–350 před naším letopočtem mají na rubu hrdinu Diomeda s palladiem. Élis razila v Olympii od konce 5. století před naším letopočtem statéry s hlavou Héry na líci a bleskem, později orlem na rubu. Samos razil v klasickém období stříbro se lvím skalpem a přední částí býka; v pozdně helénistické době nesou samské bronzy hlavu Héry s čelenkou a páva, v římské době její kultovní sochu, často mezi dvěma pávy, a také posvátný strom.
Římané ztotožnili Héru s bohyní Juno. Juno Moneta byla ochránkyní peněz a v jejím chrámu se razily římské mince – od jejího přízviska pochází slovo moneta. Hlavu Juno Moneta s nápisem MONETA nese denár mincmistra Tita Carisia z roku 46 před naším letopočtem, na jehož rubu jsou mincířské nástroje: kovadlina, kleště a kladivo. Za císařství se Juno s přízviskem Regina objevuje na rubech mincí císařoven.
Ikonografie a posvátné symboly
Héra se zobrazuje jako vznešená žena v dlouhém šatu, s čelenkou stefané, diadémem nebo vysokou korunou pólos. K jejím posvátným zvířatům patří kráva, kukačka a páv. Kukačka sedí na jejím žezle – podle Pausania na památku Dia, který se v kukačku proměnil, aby si Héru získal. V helénistickém umění táhli její vůz pávi.
Granátové jablko, které někdy drží v ruce, je znakem nesmrtelnosti. Žezlo vyjadřuje její královskou autoritu.
