Palladium

Palladium je vzácný šedobílý drahý kov ze skupiny platinových kovů se značkou Pd. Má hustotu 12,0 g/cm³ a taje při 1554,9 °C. Objevil je roku 1802 anglický chemik William Hyde Wollaston. V mincovnictví se používá od roku 1989 na investiční ražby v ryzosti 999/1000, nejčastěji po jedné trojské unci; na trzích nese kód XPD.

Historie

Palladium objevil anglický chemik William Hyde Wollaston roku 1802 při zpracování platinové rudy z Jižní Ameriky. Pojmenoval je podle planetky Pallas, kterou astronomové našli jen několik měsíců předtím a která sama nese přídomek řecké bohyně Athény. Zpočátku platilo palladium za pouhý doprovodný kov platiny bez vlastního využití.

Praktické uplatnění našlo až koncem 19. století v zubním lékařství a klenotnictví, kde nahrazovalo dražší platinu. Do mincovnictví se dostávalo pomalu: zpracování vyžadovalo technologie, které dlouho nebyly běžně dostupné, a kov byl drahý.

Průkopníkem palladiových ražeb se stal Sovětský svaz, který roku 1989 vydal investiční minci o hmotnosti jedné trojské unce s motivem baletky. Série známá jako Ruská balerina využila obrovská ložiska u Norilsku, největší na světě. Po rozpadu Sovětského svazu v ražbě pokračovalo Rusko a na rubu vystřídal srp s kladivem dvouhlavý orel. Série skončila roku 1995, kdy ji ukončil hospodářský rozvrat devadesátých let. Rusko vedle toho vydává palladiové mince s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem.

Další země se přidaly až později. Kanada vydala první palladiový Maple Leaf roku 2005, postupně přibyly ražby ve Spojených státech i jinde. Česká republika oficiální palladiovou minci dosud nevydala.

Samo jméno kovu má hlubší kořeny v antické mytologii. Palladion byla posvátná soška bohyně Pallas Athény, která podle pověsti spadla z nebe do Tróje a zaručovala městu nedobytnost. Aeneas ji při útěku z hořící Tróje zachránil a přinesl do Itálie, kde se stala ochranným znamením Říma. Na římských mincích drží palladion bohyně Roma nebo Vesta právě jako znak nedotknutelnosti města.

V českém prostředí se slovo palladium spojuje s reliéfem Panny Marie s děťátkem ze Staré Boleslavi. Tato podle pověsti zázračná destička, kterou měl darovat svatý Václav, platila od baroka za palladium země české – ochranné znamení národa. Chová se v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi a patří k nejvýznamnějším mariánským památkám Čech.

Vlastnosti a využití v mincovnictví

Palladium je lehčí než zlato i platina, ale těžší než stříbro. Za běžné teploty na vzduchu neoxiduje a udrží si stříbřitě bílou barvu; zahřáté na 800 °C se ale na povrchu pokryje vrstvou oxidu palladnatého. Je hypoalergenní a odolává korozi, takže ražby vydrží dlouhé uložení bez viditelné změny.

Pro ražbu má vhodnou tvrdost: je měkčí než platina, ale tvrdší než zlato, což dovoluje ostrý a detailní reliéf. Investiční mince se razí především po jedné trojské unci, tedy 31,1 g, existují ale i menší díly.

Většinu poptávky po palladiu vytváří průmysl – hlavně katalyzátory a elektronika. Jeho cena proto kolísá výrazně víc než cena zlata nebo stříbra a reaguje na dění v automobilovém průmyslu i na výpadky těžby. Pro investora to znamená vyšší riziko i vyšší pohyblivost než u tradičních drahých kovů; pro sběratele je palladium mladý kov s krátkou, zato dobře ohraničenou mincovní historií.