Mincmistr
Mincmistr byl úředník stojící v čele mincovny, který vedl celé mincovní dílo – od získání drahého kovu přes ražbu až po vyúčtování a odevzdání hotových mincí. Za ražbu odpovídal značkou na minci, podle níž se dodnes určuje původ mince. V Kutné Hoře jsou mincmistři jménem doloženi od roku 1311.
| Funkce | úředník v čele mincovny |
|---|---|
| Odpovědnost | celé mincovní dílo – od získání drahého kovu po vyúčtování a odevzdání ražených mincí |
| Značka | iniciála nebo symbol mincmistra na minci |
| Kutná Hora | jména mincmistrů doložena od roku 1311 |
| Nejvyšší mincmistr | zemský úřad v Kutné Hoře, 1462–1783 |
| Habsburské mince | iniciály mincmistra a vardajna 1766–1780, pak jen písmeno mincovny |
Historie
Úřad mincmistra vznikl z prosté potřeby: někdo musel ručit za to, že mince obsahuje tolik kovu, kolik slibuje. Mincovní právo náleželo panovníkovi, který ale nemohl dohlížet na každou ražbu, a proto odpovědnost přenášel na konkrétního úředníka. Mincmistr se staral o dodávky kovu, všechny fáze výroby, vyúčtování i o lidi v mincovně; protože úkolů bylo mnoho, měl obvykle jednoho nebo více zástupců a písařů.
V době denárové se na mincích objevují jména monetariů, kteří jsou považováni za mincmistry, o jejich postavení však nevíme nic bližšího. Poprvé je najdeme za Boleslava II., například Omeriz nebo Nacub v Praze.
V Čechách se úřad spojuje především s Kutnou Horou, kam Václav II. roku 1300 soustředil ražbu pražského groše; jméno Vlašský dvůr je pro tamní mincovnu doloženo až kolem roku 1401. Prvním známým kutnohorským mincmistrem je Michal, připomínaný roku 1311. Roku 1462 zřídil Jiří z Poděbrad úřad nejvyššího mincmistra, který dohlížel na mincovnictví i doly celého království a sídlil ve Vlašském dvoře; prvním byl Kostka z Postupic. Úřad trval do roku 1783.
První mincmistrovské značky se v českých zemích objevují na dukátech Ludvíka Jagellonského. Zprvu vycházely z erbu úředníka, od 70. let 17. století je nahrazovala počáteční písmena jména. V habsburské monarchii zakázala císařská rezoluce Karla VI. roku 1712 přídavné značky mincmistrů. Znovu je zavedlo až nařízení z roku 1766 v podobě iniciál mincmistra a vardajna; zrušilo je nařízení z 22. prosince 1780. Současně se od roku 1766 zaváděla písmena mincoven – pražská měla až do roku 1857 písmeno C – a po roce 1780 zůstala jediným označením původu.
Značka mincmistra a k čemu je dnes
Pro sběratele je mincmistrovská značka jedním z nejdůležitějších údajů na minci. Je to iniciála, monogram nebo drobný symbol umístěný v opise nebo v poli mince. Protože se mincmistři v úřadu střídali, zařadí značka minci nejen k mincovně, ale i k určitému období – a rozliší tak jinak shodné ražby téhož typu.
Dnešní mince většinou nesou místo značky mincmistra značku mincovny, která plní tutéž funkci: říká, kde a pod čí odpovědností mince vznikla.