Nejvyšší mincmistr
Nejvyšší mincmistr byl jeden z nejvyšších zemských úředníků Českého království. Úřad zřídil roku 1462 Jiří z Poděbrad a zrušen byl v 80. letech 18. století. Nejvyšší mincmistr dohlížel na mincovnictví a na doly v zemi, radil králi v mincovních a finančních otázkách a sídlil ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře.
| Zřízení úřadu | 1462, Jiří z Poděbrad |
|---|---|
| První nejvyšší mincmistr | Zdeněk Kostka z Postupic (1462–1468) |
| Dřívější označení | královský mincmistr, mincmistr krále |
| Sídlo | Vlašský dvůr v Kutné Hoře |
| Pravomoci | dozor nad mincovnictvím a doly království, horní soudnictví, dosazování kutnohorské městské rady |
| Zrušení | 80. léta 18. století, za Josefa II. |
Historie
Úřad nejvyššího mincmistra vznikl v českých zemích za vlády Jiřího z Poděbrad v roce 1462. Prvním nejvyšším mincmistrem se stal Zdeněk Kostka z Postupic, který byl od roku 1458 kutnohorským mincmistrem a úřad zastával až do své smrti 15. listopadu 1468. Předtím se tento úředník nazýval královský mincmistr nebo mincmistr krále; změna titulu vyjadřovala proměnu královského úředníka v zemského.
Nejvyšší mincmistr byl prostředníkem mezi panovníkem jako držitelem mincovního regálu a všemi mincovními úřady, tedy přímým zástupcem krále ve všech horních městech. Měl dozor nad doly království a dohlížel na mincovnictví. Při dohodě české šlechty s Vladislavem II. Jagellonským roku 1497 však nebyl zařazen mezi dvanáct nejvyšších zemských úředníků; jako zemský úředník se znovu uvádí roku 1502.
Za vlády Ferdinanda I. Habsburského byl úřad od roku 1527 stále více podřízen české komoře a jeho pravomoci se zužovaly. Od roku 1534 byl soud nejvyššího mincmistra v Kutné Hoře výlučnou instancí pro všechny závažnější horní pře. Roku 1548 převzala horní a mincovní agendu německá expedice české komory.
Sídlem nejvyššího mincmistra byl Vlašský dvůr v Kutné Hoře, sídlo panovníka při pobytech ve městě a zároveň královská mincovna, která zde pracovala až do roku 1727. V poschodí severního křídla byly archiv, účtárna (puchalterie) a kanceláře nejvyšších úředníků.
Úřad zrušil Josef II. v rámci svých reforem v 80. letech 18. století. Jeho agenda, pokud se netýkala soudnictví, přešla na české gubernium.
Pravomoci a působnost úřadu
Nejvyšší mincmistr patřil k nejvyšším úředníkům v hospodářské správě království. Byl poradcem krále ve věcech mincovních i v dalších finančních otázkách. Dohlížel na ražbu mincí – na kutnohorskou mincovnu až do jejího zrušení roku 1727 a do roku 1548 i na ostatní mincovní úřady v zemi. Kromě nejvyššího mincmistra jiný mincmistr v Kutné Hoře nebyl, působili tu jen mincovní úředníci.
V oblasti horního práva měl působnost nad veškerým hornickým podnikáním a správou horních měst. Dohlížel na odvod horního desátku a na přednostní výkup drahého kovu ze soukromých dolů pro státní mincovnu. V Kutné Hoře vykonával soudnictví, každoročně dosazoval členy městské rady a obnovoval šepmistry i konšele, čímž si zajišťoval kontrolu nad místní samosprávou.