Kutnohorská mincovna

Mince z mincovny Kutná HoraKutnohorská mincovna byla přední královská mincovna Českého království, která v letech 1300–1726 razila ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Vznikla s měnovou reformou Václava II. a zavedením pražského groše a ze stříbra z kutnohorských dolů razila pražské groše, tolary i drobnou minci.

Období činnosti 1300–1726
Sídlo Vlašský dvůr v Kutné Hoře
Založení Václav II., reforma 1300 – zavedení pražského groše
Tolarové ražby od 1543
Značky mincmistrů povinné od 1573
Poslední panovník Karel VI.
Poslední mincmistr Jan František Weyer (1716–1726)
Zrušení mincovny 1727

Historie

Kutnohorská mincovna vznikla díky bohatým stříbrným ložiskům, která se v okolí Kutné Hory těžila již v 70. letech 13. století. Václav II. roku 1300 vydal horní zákoník Ius regale montanorum a provedl měnovou reformu, která zavedla těžkou stříbrnou minci – pražský groš dělený na 12 parvů. Do Vlašského dvora byly soustředěny všechny dosud pracující mincovny království. Dvůr sloužil zároveň jako občasné sídlo panovníka; jméno Vlašský dvůr (Curia Gallica) je poprvé doloženo roku 1401.

V letech 1305–1310 se v Kutné Hoře zřejmě nerazilo. Ražbu obnovil Jan Lucemburský, za Karla IV. přibyly tlusté groše a z konce jeho vlády je znám první mincmistr, Jan Rotlev. Jakost grošů přitom postupně klesala. Nejméně kvalitní byly ražby Václava IV., které nesly jméno Václav III.; roku 1384 nahradily parvy jednostranné peníze v hodnotě 1/7 groše.

Po vypuknutí husitských válek roku 1419 se ražba grošů přerušila a mincovna dlouho razila jen drobné jednostranné horské peníze. Pražský groš obnovil až roku 1469 Jiří z Poděbrad. Vladislav II. Jagellonský jej razil ve velkém množství a od let 1482–1483 přidal malé a bílé peníze. Za Ferdinanda I. skončila ražba grošů lehkým pražským grošem z přelomu let 1547 a 1548. Roku 1543 byla zavedena ražba tolaru a jeho dílů a od roku 1573, s návratem k tolarové měně, museli mincmistři ražby označovat svými značkami.

Za Rudolfa II. produkce kutnohorské mincovny výrazně stoupla, zatímco mincovna v Jáchymově upadala. Vznikly i násobné tolary a desetidukát z roku 1603. Po roce 1600 se však začal projevovat úpadek dolování a s ním i pokles ražby. V letech 1619–1620 zde razili čeští stavové a Fridrich Falcký. Za dlouhé (kiprové) mince v letech 1620–1623 vzniklo nejvíce druhů nominálů v dějinách mincovny, protože se jejich hodnota s inflací rychle měnila. Po kaládě roku 1623 se mincovna vrátila k plnohodnotným tolarovým nominálům. Roku 1635 ji na pět měsíců zastavilo obsazení města švédským vojskem a roku 1643 nerazila jedenáct měsíců po vydrancování Švédy.

Od počátku vlády Leopolda I. těžba opět upadala a mincovna razila hlavně drobné mince. Za Josefa I. a Karla VI. se stav dolů zlepšil, poslední tolar z Kutné Hory je ale z roku 1712. Roku 1726 byla ražba definitivně ukončena a o rok později byla mincovna ve Vlašském dvoře zrušena. Objekt byl v letech 1893–1897 novogoticky přestavěn podle návrhu Ludvíka Láblera.

Vlašský dvůr a provoz mincovny

Mince se razily ve šmitnách, dílnách na nádvoří Vlašského dvora. Nad jejich vchody byly znaky původních mincovních míst, z nichž se dochovaly znaky Litoměřic, Písku, Kladska, Jihlavy, Opavy a Mostu. Severní křídlo ukrývalo sklady mědi a dřevěného uhlí, v patře archiv, účtárnu a kanceláře mincmistra a vardajna. Pod kaplí byla pokladnice na drahý kov a nově vyražené mince. Roku 1578 byly šmitny v jižním a západním křídle zvýšeny o patro.

Nejznámější ražbou mincovny je pražský groš, který se tu razil od roku 1300 do roku 1548 s přestávkou v husitském období. Vedle něj vznikaly parvy, peníze a haléře, od 16. století tolary a jejich díly, zlatníky a krejcarové nominály, výjimečně i dukáty. Ražby z doby po roce 1573 lze díky značkám přiřadit ke konkrétním mincmistrům.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet