Fridrich Falcký

Portrét českého krále Fridricha FalckéhoFridrich Falcký byl falcký kurfiřt z rodu Wittelsbachů a v letech 1619 až 1620 český král, známý jako zimní král. Přijetím koruny od vzbouřených českých stavů se stal jednou z hlavních postav počátku třicetileté války; po porážce na Bílé hoře 8. listopadu 1620 uprchl a roku 1632 zemřel v exilu.

Narození 26. srpna 1596
Úmrtí 29. listopadu 1632, Mohuč
Českým králem 1619–1620, jako Fridrich I.
Korunovace 4. listopadu 1619, katedrála sv. Víta v Praze
Rod Wittelsbachové
Konec české vlády Porážka na Bílé hoře 8. listopadu 1620
Falcké označení Fridrich V., kurfiřtem od roku 1610
Manželka Alžběta Stuartovna
Mincovny v zemích Koruny české Praha, Kutná Hora, Jáchymov, Opava, Olešnice, Bernstadt
Příklady českých mincí Desetidukát Praha 1620; 24krejcar Kutná Hora 1620

Historie

Fridrich Falcký se narodil 26. srpna 1596 na loveckém zámečku Deinschwang u Ambergu jako syn falckého kurfiřta Fridricha IV. Po otcově smrti roku 1610 se ve čtrnácti letech stal kurfiřtem jako Fridrich V.; spor o poručnictví nad ním skončil roku 1614. Falc (Kurfiřtství falcké) na Rýně patřila k předním územím Svaté říše římské a Fridrich stál v čele Protestantské unie, spolku protestantských knížat, který založil jeho otec. Roku 1613 se v Londýně oženil s Alžbětou Stuartovnou, dcerou anglického krále Jakuba I. Stuarta.

Po pražské defenestraci roku 1618 se české stavy postavily proti habsburské vládě. Generální sněm zemí Koruny české 19. srpna 1619 prohlásil Ferdinanda II. Štýrského za sesazeného a 26. srpna zvolil králem Fridricha. Stavové v něm viděli vůdce Protestantské unie a do jeho příbuzenství s anglickým dvorem vkládali velká očekávání. Fridrich po váhání volbu přijal, 31. října 1619 vjel do Prahy a 4. listopadu byl v katedrále sv. Víta korunován.

Fridrichova vláda v Čechách trvala jen rok. Mladý a nezkušený král obsadil nejvyšší úřady svými přívrženci z řad vysoké šlechty a naděje na pomoc ze zahraničí se nesplnily. Stavovské vojsko podlehlo 8. listopadu 1620 v bitvě na Bílé hoře a Fridrich hned 9. listopadu odjel z Prahy do Vratislavi. Posměšnou přezdívku zimní král mu odpůrci dávali už roku 1619; vystihuje, že vládl jen jednu zimu.

Porážka znamenala pro české země tvrdou rekatolizaci, konfiskace majetků a upevnění habsburské moci. Fridrich přišel i o své říšské postavení: císař ho dal do říšské klatby, v takzvané falcké válce ztratil rodové državy a 23. února 1623 přešla jeho kurfiřtská hodnost na bavorského vévodu Maxmiliána I. Bavorského. Exulanti ho dál uznávali za českého krále. Zemřel 29. listopadu 1632 v Mohuči na horečnaté onemocnění, aniž se do Čech vrátil. Jeho syn Karel I. Ludvík získal vestfálským mírem roku 1648 zpět Dolní Falc a nově zřízenou osmou kurfiřtskou hodnost a dcera Žofie Falcká se stala zakladatelkou hannoverské dynastie britských králů.

Panování v Čechách a mince

Za Fridrichovy vlády dál platil mincovní řád stavovského direktoria z 28. června 1619, krejcarové mince se však dál zlehčovaly. Na jeho jméno razily mincovny v Praze, Kutné Hoře a Jáchymově, ve Slezsku Opava, Olešnice a Bernstadt a ve Falci Heidelberk. Ve stříbře vznikaly tolary a jejich díly, 60-, 48-, 24- a 12-krejcary a drobné bílé a malé peníze; 24-krejcar nesl na líci královský portrét. Tříkrejcar, který razily stavy, Fridrich v zemích Koruny české nerazil.

Ve zlatě razila pražská mincovna, kterou vedl mincmistr Pavel Škréta, dukáty, pětidukáty a desetidukáty. Desetidukát z roku 1620 patří k velkým raritám českého mincovnictví. Korunovace v listopadu 1619 byla velmi okázalá a vznikla k ní řada medailí a žetonů ze zlata a stříbra. Titul českého krále uváděl Fridrich na svých heidelberských mincích ještě roku 1621, tedy po ztrátě Čech.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet