Amberg
Amberg je město na řece Vils v bavorské Horní Falci, poprvé zmíněné roku 1034 jako Ammenberg. Od 14. do 17. století patřilo k významným centrům těžby železné rudy a obchodu se železem, bylo sídlem kurfiřtské správy Horní Falce a mincovním místem falckých Wittelsbachů i bavorských kurfiřtů.
| Oblast | Horní Falc, Bavorsko |
|---|---|
| Řeka | Vils |
| První písemná zmínka | 1034 („Ammenberg“) |
| Pod falckou větví Wittelsbachů | 1329–1621, poté Bavorsko |
| Doložené ražby | feniky falckých kurfiřtů od Ruprechta I. Falckého (1353–1390), groše 1511–1517, měděné krejcary 1622 za Maxmiliána I. Bavorského, konvenční tolary se značkou A za Maxmiliána III. Josefa |
Historie
Amberg se poprvé připomíná roku 1034 jako Ammenberg, když císař Konrád II. postoupil bamberskému biskupovi Eberhardovi I. práva, která zde měl císař a bavorský vévoda. Ve středověku se město stalo důležitým tržištěm železa a železné rudy. Od 14. do 17. století patřilo okolí Ambergu k centrům těžby rudy v Horní Falci; železo se zpracovávalo v okolních hutích a po řece Vils se vozilo do Řezna, odkud se zpět dovážela sůl.
Roku 1329 rozdělil císař Ludvík IV. Bavor smlouvou z Pavie wittelsbašské země a Horní Falc i s Ambergem připadla falcké větvi rodu. Amberg se stal sídlem kurfiřtské správy Horní Falce; do roku 1576 zde jako místodržitel sídlil luterán Ludvík VI. Falcký.
Po porážce Fridricha Falckého v bitvě na Bílé hoře roku 1620 připadl Amberg roku 1621 bavorskému vévodovi Maxmiliánovi I. Bavorskému. Následovala rekatolizace: roku 1621 přišli do města jezuité a mnoho protestantů odešlo do říšských měst Norimberku a Řezna. Od té doby patří Amberg k Bavorsku.
Mincovnictví
Falčtí Wittelsbachové razili v Ambergu mince od 14. století. Za Ruprechta I. Falckého (1353–1390) zde vznikaly feniky a roku 1366 tu byl převzat typ takzvaných starých řezenských feniků. Feniky razili v Ambergu i kurfiřti Ludvík III. a Ludvík IV. Falcký. Z počátku 16. století jsou známé ambergské groše z let 1511, 1514 a 1517 a z 20. let krejcarové mince Fridricha II. Falckého. Na pražských groších Václava IV. se objevuje i ambergská kontramarka.
Na počátku třicetileté války se v Ambergu razily znehodnocené mince kiprové doby, mezi nimi měděné krejcary z roku 1622 za bavorské správy. V 18. století zde bavorský kurfiřt Maxmilián III. Josef razil konvenční tolary, 20krejcary a 3krejcary se značkou A.