Řezno

Mince z mincovny ŘeznoŘezno, německy Regensburg, je historické město na Dunaji v Bavorsku, založené jako římský tábor Castra Regina. Ve středověku bylo hlavním městem Bavorska, sídlem biskupství a od roku 1245 svobodným říšským městem. Řezenské denáry s křížem a kaplicí posloužily jako vzor nejstarším českým mincím.

Římský původ legijní tábor Castra Regina (179)
Biskupství od 739
Svobodné říšské město 1245–1803
Věčný říšský sněm 1663–1806
Součást Bavorska od 1810
Opis na raně středověkých denárech REGINA CIVITAS
Vztah k českým mincím řezenský typ (kříž a kaplice) – vzor nejstarších českých denárů 2. poloviny 10. století, typ kříž/kaplice razil ještě Jaromír (1004–1012)

Historie

Počátky Řezna sahají do roku 179, kdy zde za císaře Marka Aurelia vznikl tábor Castra Regina pro legii Legio III Italica. Od 6. do první poloviny 13. století bylo Řezno hlavním městem Bavorska, odkud vládli nejprve vévodové z rodu Agilolfingů. Roku 739 zde svatý Bonifác obnovil biskupství.

V letech 1135–1146 vznikl ve městě Kamenný most přes Dunaj. Roku 1245 se Řezno stalo svobodným říšským městem a roku 1542 přijalo reformaci. Opakovaně hostilo říšské sněmy a v letech 1663–1806 zde trvale zasedal říšský sněm Svaté říše římské, nazývaný Věčný říšský sněm.

Roku 1803 ztratilo Řezno postavení říšského města a připadlo Karlu Theodoru Dalbergovi jako Řezenské knížectví. V dubnu 1809 se u města střetla Napoleonova vojska s ustupující rakouskou armádou. Roku 1810 postoupil Dalberg Řezno Bavorskému království. Staré město je od roku 2006 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Mincovnictví a význam pro numismatiku

Řezno bylo hlavní mincovnou raně středověkého Bavorska. Denáry zde razili bavorští vévodové už v první polovině 10. století a jako mincovní místo je uvádí opis REGINA CIVITAS. Řezenské denáry byly měřítkem pro bavorské mincovny, ale také pro Augsburg a Čechy.

Do českých dějin se Řezno zapsalo jako vzor nejstarších českých denárů. Za nejstarší typ se od roku 1929, kdy to navrhl numismatik Karel Chaura, považuje řezenský typ. Napodoboval soudobé řezenské a augšpurské denáry, které nesou na líci kříž a na rubu kaplici. Zda českou ražbu zahájil Boleslav I., nebo až Boleslav II., zůstává mezi badateli sporné. Typ kříž/kaplice razil na počátku své vlády ještě kníže Jaromír.

Ve 13. století, kdy se české mincovny pronajímaly, dostal pražský mincmistr Eberlin povolení razit řezenské denáry pro případ, že by pražské denáry v Plzni neměly oběh. Od konce 13. století razil bavorský vévoda Ota III. spolu s řezenským biskupem Jindřichem tzv. řezenské feniky (Ratisponenses). Rozšířily se po celých Francích a napodobovala je řada dalších mincovních pánů – v letech 1363–1374 je razil i Karel IV. v Erlangenu a Laufu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet