Chaura Karel
Karel Chaura (4. listopadu 1869 – 5. května 1945) byl český numismatik, starožitník a přední evropský obchodník s mincemi. Převzal pražský obchod svého otce F. R. Chaury, roku 1919 spoluzakládal Numismatickou společnost československou a s otcem shromáždil sbírku, která je dnes v Národním muzeu.
| Narozen | 4. listopadu 1869 |
|---|---|
| Zemřel | 5. května 1945 |
| Činnost | numismatik, starožitník, obchodník s mincemi, badatel a vydavatel |
| Otec | František Rudolf Chaura (1841–1910), starožitník a numismatik |
| Obchod | Národní třída 15, Praha; v rodinném obchodě pracoval od roku 1890 |
| Spolková činnost | 1913 svolal první schůzi kroužku pražských sběratelů; 1919 spoluzaložil Numismatickou společnost československou, do roku 1924 její jednatel |
| Časopis | Numismatické zprávy, od roku 1934 |
| Sbírka | přes 13 000 předmětů, převážně české, moravské a slezské ražby; od roku 1950 v Národním muzeu |
| Sběratelská značka | kapka zeleného laku na menších mincích, punc ve tvaru písmene Ch na hraně velkých nominálů |
Historie
Otec František Rudolf Chaura (1841–1910) byl vyučený klempíř. Mince začal sbírat za vojenské služby v Itálii, později si v Praze otevřel obchod se starožitnostmi a postupně se zaměřil na numismatiku. Syn Karel Chaura se na provozu rodinného obchodu podílel od roku 1890 a po otcově smrti jej převzal. Záhy se stal jedním z předních evropských obchodníků s mincemi a udržoval styky s českými i zahraničními sběrateli a badateli.
Navázal na tradici pravidelných schůzek pražských sběratelů mincí, které od 80. let 19. století pořádal Štěpán Berger a od 90. let Karel Cyril Neumann. Roku 1913 svolal do Obecního domu první schůzi neformálního Kroužku pražských sběratelů a roku 1919 se podílel na založení Numismatické společnosti československé, v níž byl do roku 1924 jednatelem. Jeho obchod na Národní třídě se za první republiky stal přirozeným centrem sběratelské činnosti a ve 30. a 40. letech sloužil sběratelům i jako odborná poradna. Od roku 1934 vydával vlastní časopis Numismatické zprávy, k němuž připojoval nabídkové seznamy pod názvem Sběratelský ruch. Z jeho popudu vznikla také řada medailí a žetonů.
Publikoval dlouhou řadu odborných i popularizačních článků a přednesl mnoho přednášek. K jeho nejvýznamnějším pracím patří Běšinovský poklad, Písmena jako značky mincoven a jejich přehled a Mincovnictví Albrechta z Valdštejna (všechny 1934), Denáry vévody Vratislava II. z nálezu dnespeckého (1936), Poklad z Choustníku (1938) a O čištění mincí a medailí (1939). Polemicky zasáhl do sporu o takzvaný svatováclavský denár a počátky českého mincovnictví, v němž stál proti názorům Gustava Skalského. Spolu s Viktorem Katzem odmítl i závěry medailéra Josefa Šejnosta, který tento denár hájil.
Chaurova sbírka
Chaurovu sbírku vytvořily dvě generace, otec a syn. Obsahuje přes 13 000 předmětů – mince, medaile, žetony i nemincovní materiál –, především ražby českých zemí od 10. do 20. století. Její denárová část patřila po celé 20. století k nejvýznamnějším soukromým kolekcím svého druhu. O prodeji jednal Karel Chaura s Národní bankou československou již za války. Banka sbírku koupila až od dědiců roku 1947 a 10. listopadu 1950 ji bezúplatně převedla do Národního muzea. Část uložená v kanceláři obchodu a určená zřejmě k prodeji do muzea nepřešla.
Národní muzeum sbírku vydává v katalogové řadě České, moravské a slezské mince 10.–20. století. Národní muzeum – Chaurova sbírka. Karel Chaura značil mince, které prošly jeho rukama: menší kusy drobnou kapkou zeleného laku, takzvanou dračí krví, velké nominály puncem ve tvaru písmene Ch na hraně.
