Chaura Karel

Chaura KarelKarel Chaura (4. listopadu 1869 – 5. května 1945) byl český numismatik, starožitník a přední evropský obchodník s mincemi. Převzal pražský obchod svého otce F. R. Chaury, roku 1919 spoluzakládal Numismatickou společnost československou a s otcem shromáždil sbírku, která je dnes v Národním muzeu.

Narozen 4. listopadu 1869
Zemřel 5. května 1945
Činnost numismatik, starožitník, obchodník s mincemi, badatel a vydavatel
Otec František Rudolf Chaura (1841–1910), starožitník a numismatik
Obchod Národní třída 15, Praha; v rodinném obchodě pracoval od roku 1890
Spolková činnost 1913 svolal první schůzi kroužku pražských sběratelů; 1919 spoluzaložil Numismatickou společnost československou, do roku 1924 její jednatel
Časopis Numismatické zprávy, od roku 1934
Sbírka přes 13 000 předmětů, převážně české, moravské a slezské ražby; od roku 1950 v Národním muzeu
Sběratelská značka kapka zeleného laku na menších mincích, punc ve tvaru písmene Ch na hraně velkých nominálů

Historie

Otec František Rudolf Chaura (1841–1910) byl vyučený klempíř. Mince začal sbírat za vojenské služby v Itálii, později si v Praze otevřel obchod se starožitnostmi a postupně se zaměřil na numismatiku. Syn Karel Chaura se na provozu rodinného obchodu podílel od roku 1890 a po otcově smrti jej převzal. Záhy se stal jedním z předních evropských obchodníků s mincemi a udržoval styky s českými i zahraničními sběrateli a badateli.

Navázal na tradici pravidelných schůzek pražských sběratelů mincí, které od 80. let 19. století pořádal Štěpán Berger a od 90. let Karel Cyril Neumann. Roku 1913 svolal do Obecního domu první schůzi neformálního Kroužku pražských sběratelů a roku 1919 se podílel na založení Numismatické společnosti československé, v níž byl do roku 1924 jednatelem. Jeho obchod na Národní třídě se za první republiky stal přirozeným centrem sběratelské činnosti a ve 30. a 40. letech sloužil sběratelům i jako odborná poradna. Od roku 1934 vydával vlastní časopis Numismatické zprávy, k němuž připojoval nabídkové seznamy pod názvem Sběratelský ruch. Z jeho popudu vznikla také řada medailí a žetonů.

Publikoval dlouhou řadu odborných i popularizačních článků a přednesl mnoho přednášek. K jeho nejvýznamnějším pracím patří Běšinovský poklad, Písmena jako značky mincoven a jejich přehled a Mincovnictví Albrechta z Valdštejna (všechny 1934), Denáry vévody Vratislava II. z nálezu dnespeckého (1936), Poklad z Choustníku (1938) a O čištění mincí a medailí (1939). Polemicky zasáhl do sporu o takzvaný svatováclavský denár a počátky českého mincovnictví, v němž stál proti názorům Gustava Skalského. Spolu s Viktorem Katzem odmítl i závěry medailéra Josefa Šejnosta, který tento denár hájil.

Chaurova sbírka

Chaurovu sbírku vytvořily dvě generace, otec a syn. Obsahuje přes 13 000 předmětů – mince, medaile, žetony i nemincovní materiál –, především ražby českých zemí od 10. do 20. století. Její denárová část patřila po celé 20. století k nejvýznamnějším soukromým kolekcím svého druhu. O prodeji jednal Karel Chaura s Národní bankou československou již za války. Banka sbírku koupila až od dědiců roku 1947 a 10. listopadu 1950 ji bezúplatně převedla do Národního muzea. Část uložená v kanceláři obchodu a určená zřejmě k prodeji do muzea nepřešla.

Národní muzeum sbírku vydává v katalogové řadě České, moravské a slezské mince 10.–20. století. Národní muzeum – Chaurova sbírka. Karel Chaura značil mince, které prošly jeho rukama: menší kusy drobnou kapkou zeleného laku, takzvanou dračí krví, velké nominály puncem ve tvaru písmene Ch na hraně.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet