Vratislav II.
Vratislav II. byl prvním českým panovníkem, který získal královský titul – udělil mu ho roku 1085 císař Jindřich IV. Titul platil jen pro jeho osobu, dědičným se stal až o sto dvacet let později. Vládl v letech 1061 až 1092 a jeho denáry patří k nejznámějším českým ražbám 11. století.
| Knížetem | 1061–1092 |
|---|---|
| Králem | od roku 1085, jen pro svou osobu |
| Úmrtí | roku 1092 |
| Rod | Přemyslovci |
| Ražby | stříbrné denáry |
Historie
Byl synem Břetislava I. a nastoupil roku 1061 jako kníže. Zdědil zemi rozdělenou podle otcova seniorátního řádu mezi bratry, což znamenalo trvalé napětí – zvlášť s bratrem Jaromírem, který se stal pražským biskupem a spor o pravomoci vedl s knížetem po celý život.
V evropské politice vsadil Vratislav na císaře. Podporoval Jindřicha IV. v boji s papežem o investituru, táhl s ním do Itálie a poskytl mu vojsko v době, kdy měl císař spojenců málo. Odměnou mu byl roku 1085 královský titul, udělený osobně, nikoli pro České knížectví jako takové. Korunovace proběhla následujícího roku v Praze.
Vratislav založil kapitulu na Vyšehradě a podřídil ji přímo papeži, čímž si vytvořil protiváhu k pražskému biskupství svého bratra. Vyšehrad se za jeho vlády stal panovnickým sídlem a zůstal jím i po něm.
Zemřel roku 1092 po pádu z koně. Královský titul s ním zanikl; trvale ho pro české panovníky získal až Přemysl Otakar I. Zlatou bulou sicilskou roku 1212.
Denáry Vratislava II.
Za Vratislava razily mincovny denáry – drobné stříbrné mince, které v Čechách obíhaly od poloviny 10. století do počátku 13. století, než je vystřídaly brakteáty. Ražba byla v té době soustředěna hlavně v Praze a její výnos patřil k pravidelným příjmům panovníka.
Jeho ražby jsou mezi českými denáry poměrně dobře zastoupené a sběratelsky vděčné. Nesou jméno panovníka v opisu a nejrůznější obrazy – panovníka s praporcem, ruku, kříž, zvíře nebo stavbu. Právě rozmanitost motivů dělá z českých denárů sbírku, která se dá budovat podle typů, ne jen podle panovníků.
Při posuzování denáru rozhoduje čitelnost opisu a celistvost střížku. Mince jsou tenké a často naprasklé nebo nedoražené, takže kus s úplným opisem a zřetelným obrazem má hodnotu podstatně vyšší než běžný nález. Padělky se objevují hlavně u vzácnějších typů, takže u dražších kusů má smysl vyžadovat doklad původu.
