Vratislav II.
Vratislav II. byl prvním českým panovníkem, který získal královský titul – udělil mu ho roku 1085 císař Jindřich IV., a to jen pro jeho osobu. Knížetem byl od roku 1061, králem korunovaným roku 1086 a zemřel roku 1092. Po získání titulu razil denáry s královskou korunou na hlavě panovníka.
| Vláda | 1061–1092, kníže a od roku 1086 král |
|---|---|
| Královský titul | Udělen v dubnu 1085 na synodě v Mohuči |
| Korunovace | 15. června 1086, Praha |
| Dědičnost titulu | Osobní titul panovníka, s jeho smrtí zanikl |
| Úmrtí | 14. ledna 1092, po pádu z koně na lovu |
| Rod | Přemyslovci |
| Otec | Břetislav I. |
| Ražby | Stříbrné denáry malého střížku, po roce 1085 královský typ s korunou na hlavě panovníka |
Historie
Byl druhorozeným synem Břetislava I. Před nástupem na pražský stolec držel úděl na Moravě a roku 1061 se po smrti staršího bratra Spytihněva II. stal českým knížetem. Mladším bratrům Konrádovi a Otovi svěřil moravské úděly, Jaromír byl určen k duchovní dráze a stal se pražským biskupem.
Roku 1063 obnovil olomoucké biskupství pro Moravu. Na Vyšehradě založil při kostele sv. Petra a Pavla kapitulu, nezávislou na pražském biskupovi. Obojí omezilo moc pražského biskupství a vyvolalo spor s Jaromírem, který skončil až jeho smrtí roku 1090. Vyšehrad si Vratislav zvolil za své sídlo a panovníci na něm sídlili až po Soběslava I.
V říšské politice stál Vratislav na straně císaře Jindřicha IV. v jeho bojích s německými knížaty i s papežem a postavil mu vojsko pro italské tažení. Odměnou mu byl roku 1085 královský titul, udělený osobně, nikoli pro České knížectví jako takové. Korunoval ho 15. června 1086 v Praze trevírský arcibiskup Egilbert.
Ke konci vlády se rozešel se synem Břetislavem II. a za nástupce podle seniorátu určil bratra Konráda I. Brněnského. Zemřel 14. ledna 1092 na následky pádu z koně a byl pohřben na Vyšehradě; jeho hrob se dosud nepodařilo najít. Královský titul s ním zanikl; dědičně ho pro české panovníky potvrdila až Zlatá bula sicilská, vydaná roku 1212 pro Přemysla Otakara I.
Denáry Vratislava II.
Za Vratislava se v Čechách razily stříbrné denáry malého střížku, na které navázal po svém bratru Spytihněvovi II. Jakost denárů za jeho vlády postupně klesala.
Po roce 1085 vznikl početný královský typ s korunou na hlavě panovníka – královská koruna se tu na českých denárech objevuje poprvé. Typ má dvě varianty: s úzkou korunou, raženou z kvalitnějšího kovu, a se širokou korunou z horšího. Numismatik Pavel Radoměrský na nich doložil, že panovník z mincovního regálu záměrně těžil.
Denáry Vratislava II. byly hojně zastoupeny v nálezech z Dnespek z roku 1917 a z Hodousic z roku 1931.