Konrád I. Brněnský
Konrád I. Brněnský (kolem 1035 – 6. září 1092) byl přemyslovský údělný kníže na Brněnsku a Znojemsku, syn Břetislava I., a roku 1092 také český kníže. Z jeho doby je známo osm typů denárů malého střížku a jeden typ ražený společně s bratrem Otou I. Sličným.
| Totožnost | přemyslovský kníže, prostřední syn Břetislava I. |
|---|---|
| Sourozenci | Spytihněv II., Vratislav II., Jaromír, Ota I. Sličný |
| Úděl na Moravě | od 1054; po zbavení údělu Spytihněvem II. znovu 1061–1092 Brněnsko a Znojemsko |
| Český kníže | 20. ledna – 6. září 1092 |
| Předchůdce a nástupce v Čechách | Vratislav II. · Břetislav II. |
| Manželka | Virpirka z Tenglingu |
| Pohřben | Vyšehrad, kostel sv. Petra a Pavla |
| Mince | denáry malého střížku Cach 361–368; společný denár s Otou I. Sličným Cach 360 |
Historie
Konrád I. Brněnský byl prostředním synem Břetislava I. a bratrem Spytihněva II., Vratislava II., Jaromíra a Oty I. Sličného. Roku 1054, ještě za otcova života, se stal údělným knížetem na Moravě; téhož roku se oženil s Virpirkou z Tenglingu. Po nástupu Spytihněva II. na pražský stolec roku 1055 se situace rychle změnila: nový český kníže Konráda údělu zbavil, přivedl ho do Prahy a svěřil mu dvorský úřad, aby ho měl pod dohledem.
Obrat nastal po nástupu Vratislava II. na knížecí stolec v roce 1061. Konrád tehdy znovu získal úděl znojemský a spolu s ním i brněnský. Na Brněnsku a Znojemsku pak vládl až do roku 1092, dlouho ve shodě s pražským knížetem.
Napětí vzrostlo po smrti bratra Oty I. Sličného roku 1087, kdy Konrád převzal i olomoucký úděl a v podstatě tak ovládl celou Moravu. To se Vratislavovi II. zdálo nebezpečné. Pražský kníže proto proti Konrádovi vytáhl do války, dobyl Olomouc a oblehl Konráda v Brně. Konráda zachránil až rozkol mezi Vratislavem II. a jeho synem Břetislavem II.
Mír mezi bratry zprostředkovala Konrádova manželka a moravský kníže byl dokonce jmenován nástupcem pražského knížete. Konrád na oplátku zprostředkoval smír mezi Vratislavem II. a jeho synem Břetislavem. Po Vratislavově smrti usedl Konrád 20. ledna 1092 na český knížecí stolec. Vládl jen osm měsíců a zemřel 6. září 1092; pohřben byl na Vyšehradě. Jeho nástupcem v Čechách se stal Břetislav II.
Denáry Konráda I.
Konrád I. Brněnský razil jako moravský údělník stříbrné denáry malého střížku, tedy drobné mince, které v českých zemích převládly po reformě Břetislava I. Dosud je známo osm typů jeho denárů (Cach 361–368).
Zvláštním případem je denár, který nese v opise jména Konráda a Oty (Cach 360). Považuje se za společnou ražbu Konráda I. a jeho bratra Oty I. Sličného z doby, kdy oba drželi moravské úděly. Taková mince je dokladem toho, jak byly úděly na Moravě v určité chvíli uspořádány.
