Břetislav I.

Břetislav I. (asi 1002–1055), přezdívaný kronikářem Kosmou "český Achilles", byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029 a v Čechách v letech 1034–1055. Nemanželský syn Oldřicha a Boženy se proslavil jako silný a sebevědomý panovník, který provedl první plošnou mincovní reformu českých dějin a významně změnil parametry českých denárů.

Historie

Břetislav I. se narodil mezi lety 1002–1005 jako nemanželský syn českého knížete Oldřicha a jeho družky Boženy, později možná druhé ženy. Jako mladý muž unesл z kláštera ve Schweinfurtu dceru bavorského velmože Jitku ze Svinibrodu (též Juditu), se kterou se oženil, což mu zajistilo vlivné příbuzné v říši. Krátce poté odjeli spolu na Moravu, kde byl Břetislav z Oldřichovy vůle údělným knížetem asi od roku 1029, kdy otec dobyl Moravu od polsko-moravských posádek. Po smrti svého otce Oldřicha na podzim 1034 byl Břetislav kromě svého strýce Jaromíra jediným žijícím mužským Přemyslovcem. Na knížecí trůn usedl Jaromír, ale vzápětí odstoupil v Břetislavův prospěch. Břetislav se brzy ukázal jako velice silný a sebevědomý panovník a poté, kdy si upevnil domácí pozici a získal prvního následníka, zahájil rozšiřování své moci směrem na polské území. V letech 1038–1039 obsadil Hnězdno, v hnězdenské katedrále nad hrobem svatého Vojtěcha vyhlásil vydání prvního známého českého zákoníku (Břetislavova dekreta). Vojtěchovy ostatky následně odvezl do Čech, kde snad měly sloužit jako argument k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Mezitím dobyl celé Slezsko, tím však vzbudil pozornost římského krále Jindřicha III. Černého, který mu dal ultimátum k opuštění země. Roku 1040 vytáhl Jindřich III. s říšským vojskem do Čech, ale jejich vpád byl odražen v bitvách u Brůdku na Šumavě a Chlumce pod Krušnými horami. Když se ukázalo, že biskup Šebíř i mnozí velmoži jsou přístupni kompromisům, kníže se Jindřichovi III. podrobil. 15. října v Řezně musel Břetislav bosý a v rouše kajícníka padnout Jindřichovi k nohám, vzdát se vlády a žádat o odpuštění. Byla mu udělena milost, složil lenní hold a přísahu věrnosti. V roce 1054 vyřešil Břetislav komplikovanou otázku nástupnictví prosazením seniorátu (stařešinského řádu), čímž zavázal svých pět synů a zemské předáky, aby vládl vždy nejstarší z rodu. Krátce poté Břetislav zemřel na hradě Chrudim dne 10. ledna 1055 na začátku nového tažení do Uher.

Břetislav I. provedl první plošnou mincovní reformu v českých dějinách, která zásadně změnila parametry českých denárů. Kolem roku 1050 nahradil původní mincovní jednotku karolinskou libru o hmotnosti 408 gramů hřivnou o hmotnosti 210 gramů. Z hřivny bylo možno razit 200 nových denárů místo původních 240. Nejpodstatnější změnou byl přechod z takzvaných denárů velkého střížku na denáry malého střížku. Denáry před reformou měly průměr 18-20 milimetrů a váhu více než 1 gram, zatímco denáry po reformě měly průměr pouze 16 milimetrů a váhu lehce pod 1 gram. Obsah stříbra se pohyboval kolem 800-950/1000. Na líci mincí používal různé formy svého jména - "BRETISLAVS", "BRETIZLAVS" nebo zkráceně "BRETI" s tradičním titulem "DVX". Nejvýznamnějším pokračováním byla tradice zobrazování svatého Václava na denárech s nápisem "VENCEZLAVS", čímž pokračoval v linii zahájené jeho předchůdci. Motivy na rubu zahrnovaly různé typy křížů, chrámy nebo ruku s požehnáním. Břetislav razil mince nejen v českých mincovnách, ale také na Moravě, kde zavedl českou mincovní tradici. Kvalita ražby zůstala vysoká a reforma vytvořila nový standard, který používali všichni jeho nástupci až do zavedení brakteátů na počátku 13. století. Břetislavova reforma představuje přelomový okamžik v českém mincovnictví, kdy se definitivně ustálily parametry středověkých českých denárů.

Význam pro investory a sběratele

Mince Břetislava I. patří mezi nejcennější české numismatické památky vzhledem k jejich historickému významu a vzácnosti. Břetislavovy mince jsou klíčové pro pochopení vývoje českého mincovnictví a představují přechod mezi raným a vrcholným středověkem.

Příklady

Nejznámější jsou denáry s nápisem "BRETISLAVS DVX" a svatým Václavem s nápisem "VENCEZLAVS" na rubu (Cach 317), denáry velkého střížku z moravského období (1028-1034), či mince s chrámem a křížovými motivy. Vzácné jsou přechodné typy z období kolem roku 1050 dokumentující mincovní reformu. 

Zajímavosti

• Břetislavova mincovní reforma z roku 1050 byla první plošnou reformou v českých dějinách a stanovila nový standard pro další století
• Byl prvním českým panovníkem, který systematicky razil mince na Moravě a zavedl tam českou mincovní tradici
• Jeho přezdívka "český Achilles" od kronikáře Kosmy odráží jeho válečnou zdatnost a charismatickou osobnost
• Břetislavova dekreta vydaná v Hnězdně představují první známý český zákoník a dokládají jeho snahu o právní reformy
• Zavedení seniorátu zajistilo stabilitu přemyslovské dynastie na další dvě století
• Jeho mince jsou posledními denáry velkého střížku, což z nich činí numismatické mezníky českého mincovnictví