Hřivna

Hřivna, středověká váhová jednotkaHřivna byla středověká hmotnostní a početní jednotka drahých kovů, podle níž se počítaly velké platby a stanovovalo, kolik mincí se z kovu vyrazí. Pražská hřivna grošového období vážila 253 gramů, dělila se na 16 lotů po 15,8 g a zpočátku se z ní razilo 64 pražských grošů.

Pražská hřivna 253 g, základ grošové měny od roku 1300
Dělení 1 hřivna = 4 věrdunky = 16 lotů = 64 kventlíků
K čemu sloužila vážení stříbra a výpočet ražby, ne jako mince
Pražských grošů z hřivny 64 kusů na počátku ražby roku 1300, groš vážil jeden kventlík (3,95 g)
Starší hřivna v Čechách 210 g, od 11. století místo karolinské libry
První písemná zmínka v Čechách 1074
Zánik pražské hřivny 1624, nahradila ji vídeňská hřivna o 280 g

Historie

Hřivna vznikla ve Skandinávii; poprvé je připomínána k roku 857 a měla hmotnost 210 g. V Čechách nahradila v 11. století starší karolinskou libru, na níž stála denárová měna; písemně je tu doložena roku 1074. Šlo o váhu drahého kovu, ne o minci: mincovna z hřivny stříbra razila stanovený počet denárů. Zpočátku jich bylo 200, se zhoršováním mince jejich počet rostl – za Vratislava II. na 344, za Břetislava II. na 612 a za Vladislava I. na téměř 2 000.

Hmotnost hřivny se lišila podle místa. Na Moravě se v 11. a 12. století užívala hřivna o 211 g, ve 13. století je doložena těžká moravská hřivna o 280 g; slezská hřivna měla do roku 1300 hmotnost 183,5 g. V sousedních zemích se počítalo například s rýnsko-kolínskou hřivnou o 234 g, uherskou o 245 g, krakovskou o 195 g nebo vídeňskou o 280 g. V německém prostředí se hřivně říkalo marka.

Mincovní reforma Václava II. roku 1300 postavila novou minci na pražské hřivně o 253 g. Protože jednu hřivnu vážilo 64 pražských grošů, odpovídal groš zpočátku přesně jednomu kventlíku. Vedle ní se užívaly lehčí početní hřivny – královská o 56 groších a hornická o 48 groších. Zhoršování mince v dalších desetiletích znamenalo, že se z hřivny razil lehčí groš z horšího stříbra. Postupně se přecházelo od vážení k počítání a základní početní jednotkou se stala kopa, tedy 60 pražských grošů.

Pražskou hřivnu zrušilo nařízení Ferdinanda II. z roku 1624, které zavedlo v českých zemích jednotnou vídeňskou hřivnu o 280 g. Hřivna zůstala hmotnostním základem ražby až do roku 1857, kdy ji rakouská měna nahradila celní librou o 500 g. Slovo přežilo v názvu ukrajinské měny hřivna.

Hřivna jako předmět a jako klíč k minci

Pro určení středověké mince je hřivna klíčem k její hodnotě. Údaj o tom, kolik kusů se razilo z hřivny, spolu s ryzostí říká, kolik stříbra jedna mince skutečně obsahovala.

Slovem hřivna se označuje také předmincovní platidlo. Velkomoravské hřivny jsou kusy kovaného surového železa protáhlého sekerovitého tvaru, často s otvorem, dlouhé 5–47 cm a vážící 8–700 g. Ve velkém množství se našly při archeologických výzkumech velkomoravských lokalit na Moravě, na Slovensku a v Polsku.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet