Velkomoravská říše

Velkomoravská říše byl první významný slovanský stát ve střední Evropě, který existoval od roku 833 do počátku 10. století na území dnešní Moravy, Slovenska a přilehlých krajů. Vlastní mince nerazila – platilo se cizími ražbami a železnými sekerovitými hřivnami, které byly zároveň kovářským polotovarem.

Historie

Základ státu položil kolem roku 833 kníže Mojmír I., když připojil Nitranské knížectví a vyhnal knížete Pribinu. Vzniklý celek spojoval moravská a nitranská centra a od počátku musel balancovat mezi tlakem Východofranské říše a vlastní samostatností.

Za Rastislava, který vládl v letech 846 až 870, získala Morava církevní i kulturní samostatnost. Rastislav požádal byzantského císaře o věrozvěsty a v roce 863 přišli Konstantin a Metoděj. Přinesli písmo hlaholici, přeložili bohoslužebné texty do staroslověnštiny a prosadili ji jako liturgický jazyk – v tehdejší Evropě výjimečný krok, protože bohoslužba se vedla latinsky, řecky nebo hebrejsky.

Největšího rozsahu dosáhla říše za Svatopluka I. v letech 871 až 894. Ovládala Moravu, Slovensko, Čechy a části dnešního Maďarska, Polska a Rakouska. Po Svatoplukově smrti se stát rozpadal ve sporech jeho synů a oslabenou Moravu na počátku 10. století rozvrátily maďarské nájezdy. Po bitvě u Bratislavy roku 907 se o Velké Moravě prameny odmlčují.

Archeologicky je říše doložena mohutnými hradišti – Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště, Pohansko u Břeclavi, Nitra. Odkryté základy kostelů, šperky z hrobů a dílenské nálezy ukazují na společnost s vlastní elitou, řemesly a dálkovým obchodem.

Čím se na Velké Moravě platilo

Velká Morava vlastní mince nerazila. Ražba se v českých zemích objevuje až o sto let později, s denáry Boleslava I. Přesto se na jejím území obchodovalo a mince obíhaly – jen cizí. Archeologové nacházejí byzantské solidy, arabské dirhamy, karolinské denáry a řezenské feniky, tedy peníze, které sem přišly obchodem a diplomatickými dary.

Domácím platidlem byly podle převažujícího výkladu sekerovité hřivny – železné tyčinky stylizované do tvaru sekery, nalézané v celých depotech po desítkách kusů. Sloužily zároveň jako polotovar pro kovářskou výrobu, takže spojovaly hodnotu suroviny s funkcí platidla. Část badatelů jejich peněžní roli zpochybňuje a vidí v nich pouze obchodovaný polotovar; jednoznačně rozhodnuto to zatím není.

Pro sběratele to znamená jednu praktickou věc: mince označená jako „velkomoravská" neexistuje. Co se z tohoto období nabízí, jsou buď cizí ražby nalezené na moravském území, nebo moderní pamětní medaile a repliky připomínající Metoděje, Svatopluka či mikulčická hradiště.