Karlovci

KarlovciKarlovci, známí také jako Karolingové či Karlovská dynastie, byli franskou královskou a císařskou dynastií. Králi se stali roku 751, ve Východofranské říši vládli do roku 911 a v západofranské do roku 987. Reforma Karla Velikého ustálila stříbrný denár a soustavu 1 libra = 20 solidů = 240 denárů.

Královská vláda 751–987
První karlovský král Pipin III. Krátký, od 751
Císařská korunovace Karel Veliký, 25. prosince 800, papež Lev III.
Rozdělení říše Verdunská smlouva, 843
Konec vlády Východofranská říše 911, Západofranská říše 987
Měnová reforma Karel Veliký, 793/794
Měnová soustava 1 libra = 20 solidů = 240 denárů; solidus jen početní jednotka

Historie

Rod Karlovců vystoupil na scénu dějin jako majordomové posledních merovejských králů. Moc rodu upevnil Karel Martel (asi 688–741), který roku 732 porazil arabské vojsko u Poitiers. Jeho syn Pipin III. Krátký (asi 714–768) učinil rozhodující krok – roku 751 sesadil posledního merovejského krále Childericha III. a se souhlasem papeže se stal prvním karlovským králem Franků.

Nejvýznamnějším panovníkem rodu byl Karel Veliký (vládl 768–814), syn Pipina Krátkého. Rok jeho narození je sporný. Rozšířil franskou říši na území zahrnující většinu západní a střední Evropy. Vrcholem jeho moci byla císařská korunovace papežem Lvem III. na Boží hod roku 800, čímž byl obnoven západní císařský titul po více než třech stoletích.

Po smrti Karla Velikého zdědil říši jeho syn Ludvík I. Pobožný (778–840), který se snažil udržet jednotu impéria. Jeho vláda však byla poznamenána spory se syny o rozdělení moci. Po Ludvíkově smrti vypukla válka mezi jeho třemi syny, ukončená Verdunskou smlouvou roku 843. Říše byla rozdělena na tři části: Západofranskou říši (základ Francie), Východofranskou říši (základ Německa) a Středofranskou říši nejstaršího Lothara I., který si podržel císařský titul.

Západní větev Karlovců vládla ve Francii s přestávkami do roku 987. Nejvýznamnějšími panovníky byli Karel II. Holý (823–877), který se stal císařem, a Karel III. Prostý (879–929). Dynastie postupně slábla kvůli normanským nájezdům a vzestupu mocných vazalů. Poslední karlovský král Ludvík V. zemřel roku 987 bez potomků a Karlovci tím o francouzský trůn přišli. Ludvíkův strýc Karel Dolnolotrinský se o korunu proti Hugovi Kapetovi ucházel ještě do svého zajetí roku 991.

Východní větev v Německu skončila smrtí Ludvíka IV. Dítěte roku 911. Naposledy spojil většinu karlovské říše Karel III. Tlustý (839–888), roku 887 však byl sesazen a říše se definitivně rozpadla.

Karlovské mincovnictví a jeho dědictví

Zásadním přínosem Karlovců byl vznik jednotného mincovního systému. Už Pipin Krátký začal ražbu sjednocovat a uzavíral mincovny velmožů a prelátů. Karel Veliký kolem roku 793/794 zavedl nový, těžší stříbrný denár o obsahu 1,7 g stříbra; karlovská libra vážila 408 g. Roku 794 bylo nařízeno, že nové denáry se mají užívat a přijímat v celé říši.

Karlovský měnový systém byl založen na účetních jednotkách: libra (240 denárů), solidus (12 denárů) a denár (ražená mince). Tato soustava přetrvala v různých formách až do 20. století – ve Spojeném království do zavedení desítkové měny roku 1971. Mincovny pracovaly na mnoha místech říše, například v Dorestadu.

Ikonografie karlovských mincí byla jednoduchá, ale symbolicky silná. Denáry Karla Velikého nesly jméno panovníka s titulem (CARLVS REX FR) a na rubu název mincovny. Některé ražby z doby po roce 800 nesou císařovu bustu a opis KAROLVS IMP AVG. Na rubu těchto portrétních denárů je průčelí chrámu s opisem XPICTIANA RELIGIO; tento typ pak ve velkém razil i Ludvík I. Pobožný.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet