Ludvík I. Pobožný

Ludvík I. Pobožný (778–840) byl franský císař z rodu Karlovců, syn a nástupce Karla Velikého. Franské říši vládl od roku 814 a poslední léta jeho vlády poznamenaly vzpoury jeho synů. Jeho nejznámější mincí je stříbrný denár s chrámem a opisem XPISTIANA RELIGIO (křesťanské náboženství).

Narození 778, Cassinogilum (Chasseneuil u Poitiers)
Úmrtí 20. června 840, ostrov na Rýně u Ingelheimu
Rodiče Karel Veliký a Hildegarda
Akvitánský král od roku 781
Císař 814–840, spolucísařem od 11. září 813
Mince portrétní denáry (814–818), denáry s chrámem a opisem XPISTIANA RELIGIO (kolem 822–840)

Historie

Ludvík se narodil roku 778 v Cassinogilu (dnešní Chasseneuil u Poitiers) jako třetí syn Karla Velikého a Hildegardy. Na rozdíl od starších bratrů Karla a Pipina otce přežil. Už roku 781 se jako tříletý stal králem Akvitánie. Po smrti bratrů zůstal jediným dědicem a Karel Veliký ho 11. září 813 v Cáchách korunoval spolucísařem, čímž zajistil poklidné nástupnictví.

Po otcově smrti roku 814 zdědil Ludvík rozsáhlou říši od Pyrenejí po Labe. První roky vlády reformoval církev, podporoval kláštery a vydával kapituláře upravující správu. Dne 5. října 816 ho papež Štěpán IV. korunoval v Remeši. Listina Ordinatio imperii z roku 817 určila nástupnictví: nejstarší syn Lothar se stal spolucísařem a hlavním dědicem, Pipin dostal Akvitánii a Ludvík Bavorsko. Spory vyvolalo narození čtvrtého syna Karla (pozdějšího Karla Holého) roku 823 z druhého manželství s Juditou Bavorskou.

Poslední dekáda Ludvíkovy vlády byla krizová. Synové se proti němu opakovaně vzbouřili; roku 833 ho vojsko opustilo na „Poli lži“ u Colmaru, byl sesazen a v listopadu 833 musel v Soissons vykonat veřejné pokání. Roku 834 se na trůn vrátil, jeho autorita však byla otřesena. Zemřel 20. června 840 na ostrově na Rýně u Ingelheimu. Jeho smrt rozpoutala válku mezi syny, kterou ukončilo rozdělení říše ve Verdunu roku 843.

Ludvík Pobožný a karolínské mincovnictví

Ludvík pokračoval v denárové soustavě Karla Velikého. Hned na počátku vlády, v letech 814–818, se razily denáry s vavřínovým portrétem císaře a opisem HLVDOVVICVS IMP AVG v římské tradici; většina dílen na nich měla na rubu městskou bránu, Dorestad loď.

Zhruba od roku 822 se razil jednotný typ, který se stal Ludvíkovou nejznámější mincí. Na líci nese kříž s opisem HLVDOVVICVS IMP, na rubu chrám se čtyřmi sloupy a křížem uprostřed a opis XPISTIANA RELIGIO. Ikonografie zdůrazňovala císařovu roli ochránce křesťanstva.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet