Bavorsko

Bavorsko je historická země a dnes rozlohou největší spolková země Německa s hlavním městem Mnichovem. V letech 1180–1918 mu vládli Wittelsbachové, nejprve jako vévodové, od roku 1623 jako kurfiřti a od roku 1806 jako králové. Bavorské ražby sahají od řezenských denárů po marky se značkou D.

Historie

Bavorské vévodství vzniklo roku 555 a do roku 788 mu vládl rod Agilolfingů. Roku 1180, po sesazení Jindřicha Lva, dostali Bavorsko v léno Wittelsbachové, kteří v zemi vládli 738 let až do roku 1918.

Vévoda Maxmilián I. Bavorský získal za třicetileté války po bitvě na Bílé hoře hodnost kurfiřta a od roku 1623 vládl on i jeho nástupci jako kurfiřti. Roku 1806 se Bavorsko jako spojenec Napoleona stalo královstvím a do pádu monarchie je vedlo šest králů z rodu Wittelsbachů.

V listopadu 1918 vyhlásil Kurt Eisner v Mnichově republiku. Bamberská ústava z roku 1919 označila Bavorsko za svobodný stát a název Svobodný stát Bavorsko nese i dnešní spolková země, druhá nejlidnatější v Německu s více než 13 miliony obyvatel.

Bavorské mince

Ve středověku byly pro bavorské mincovny vzorem řezenské denáry. Jejich typ přejímal i Augsburg a Čechy, kde numismatika mluví o bavorsko-švábském typu českých denárů. Staré řezenské feniky končí kolem roku 1050.

Z novověkých ražeb proslul kurfiřt Maxmilián I. pětidukáty, například z roku 1640, se stojícím vévodou ve zbroji na líci a Madonou s dítětem nad Mnichovem na rubu. Roku 1753 uzavřelo Bavorsko s Rakouskem konvenci o 20zlatkové stopě. Bavorsko ji po roce vypovědělo a od roku 1755 počítalo konvenční zlatý za 1 zlatý 12 krejcarů; vznikla tak 24zlatková stopa, kterou od roku 1760 převzala většina jihoněmeckých a západoněmeckých území.

V 19. století razilo Bavorsko korunní tolary, roku 1818 ústavní tolar s Maxmiliánem I. Josefem a stojící Bavorií s listinou ústavy a mince jihoněmeckého zlatého. Od roku 1873 platila i v Bavorsku říšská marka a mnichovská mincovna užívala od roku 1872 značku D.