Normané

Normané byli potomci severských nájezdníků, kteří se v 10. století usadili v severní Francii. Odtud dobyli Anglii roku 1066 a jižní Itálii se Sicílií. Jejich mincovnictví je pozoruhodné tím, jak si všude přizpůsobili místní zvyklosti.

Historie

Roku 911 získal vikingský vůdce Rollo od západofranského krále území kolem dolní Seiny výměnou za to, že přestane plenit a bude bránit pobřeží před dalšími nájezdy. Vzniklo Normandské vévodství a jeho obyvatelé během několika generací přijali francouzštinu i křesťanství.

Nejznámější kapitolou je dobytí Anglie. Vévoda Vilém uplatnil nárok na anglický trůn, roku 1066 zvítězil v bitvě u Hastingsu a nechal se korunovat jako Vilém I. Dobyvatel. Anglii přinesl lenní systém, kamenné hrady, francouzštinu jako jazyk dvora a soupis majetku známý jako Domesday Book.

Souběžně a nezávisle na tom obsadily normanské družiny jižní Itálii a Sicílii, kde vzniklo Sicilské království. Vznikl tam neobvyklý stát, v němž vedle sebe fungovala latinská, řecká a arabská kultura – a to se propsalo i do jeho mincí.

Normanské mincovnictví

V Anglii Normané nepřevrátili mincovní systém, ale převzali ho. Anglosaská správa mincoven byla na svou dobu výjimečně propracovaná a Vilém I. na ni navázal: dál se razily stříbrné pennies se jménem panovníka, mincovny a mincmistra. Právě díky téhle důslednosti se anglické mince té doby dají určit přesněji než ražby většiny evropských zemí.

Na Sicílii zvolili opak – přizpůsobili se místnímu zvyku. Normanští panovníci tam razili zlaté tarì podle arabského vzoru, včetně nápisů v arabštině, protože takové mince obchod v oblasti přijímal. Vedle nich vznikaly ražby s latinskými i řeckými opisy podle toho, komu byly určeny.

Pro sběratele je to poučný kontrast: tentýž rod razil v jedné zemi anglosaské pennies a ve druhé mince s arabskými nápisy. Anglické normanské pennies jsou dostupnější a dobře popsané, sicilské tarì vzácnější a obtížnější na určení – vyžadují znalost arabského písma nebo dobrý katalog.