Normané

Normané byli potomci severských nájezdníků, kteří se v 10. století usadili v severní Francii. Odtud dobyli Anglii roku 1066 a jižní Itálii se Sicílií. Jejich mincovnictví je pozoruhodné tím, jak si všude přizpůsobili místní zvyklosti – v Anglii razili pennies, na Sicílii zlaté tarì.

Historie

Roku 911 získal vikingský vůdce Rollo od západofranského krále území kolem dolní Seiny výměnou za to, že přestane plenit a bude bránit pobřeží před dalšími nájezdy. Vzniklo Normandské vévodství a jeho obyvatelé během několika generací přijali francouzštinu i křesťanství.

Nejznámější kapitolou je dobytí Anglie. Vévoda Vilém uplatnil nárok na anglický trůn, roku 1066 zvítězil v bitvě u Hastingsu a nechal se korunovat jako Vilém I. Dobyvatel. Anglii přinesl lenní systém, kamenné hrady, francouzštinu jako jazyk dvora a soupis majetku známý jako Domesday Book.

Souběžně a nezávisle na tom obsadily normanské družiny jižní Itálii a Sicílii, kde vzniklo Sicilské království. Vznikl tam neobvyklý stát, v němž vedle sebe fungovala latinská, řecká a arabská kultura – a to se propsalo i do jeho mincí.

Normanské mincovnictví

V Anglii Normané nepřevrátili mincovní systém, ale převzali ho. Anglosaská správa mincoven byla na svou dobu výjimečně propracovaná a Vilém I. na ni navázal: dál se razily stříbrné pennies se jménem panovníka, mincovny a mincmistra. Právě díky téhle důslednosti se anglické mince té doby dají určit přesněji než ražby většiny evropských zemí.

Na Sicílii zvolili opak – přizpůsobili se místnímu zvyku. Normanští panovníci tam razili zlaté tarì podle arabského vzoru, včetně nápisů v arabštině, protože takové mince obchod v oblasti přijímal. Vedle nich vznikaly ražby s latinskými i řeckými opisy podle toho, komu byly určeny.

Pro sběratele je to poučný kontrast: tentýž rod razil v jedné zemi anglosaské pennies a ve druhé mince s arabskými nápisy. Anglické normanské pennies jsou dostupnější a dobře popsané, sicilské tarì vzácnější a obtížnější na určení – vyžadují znalost arabského písma nebo dobrý katalog.