Mincovna Znojmo
Mincovna Znojmo byla středověká moravská mincovna na hradě ve Znojmě, sídle přemyslovského údělu. Razila denáry znojemských údělných knížat, jako první Litolda Znojemského se jménem sv. Mikuláše v opisu, a ve druhé polovině 15. století městské kruhové peníze s moravskou orlicí a písmenem Z.
| Mincovní páni | přemyslovská údělná knížata znojemská; ve 13. století čeští panovníci; v 15. století město Znojmo |
|---|---|
| První ražby | denáry Litolda Znojemského (Cach 408–412) |
| Opis Litoldových denárů | S NICOLAVS |
| Zánik údělu | 1197 |
| Mincovní privilegium města | Jiří z Poděbrad, 29. 3. 1462 |
| Městská ražba | kruhové peníze s orlicí a písmenem Z v prsním štítku |
Historie
Naproti dnešnímu centru Znojma stálo od 8. století velkomoravské hradiště, které střežilo brod přes Dyji na obchodní cestě z Čech do Podunají. Po smrti Břetislava I. připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. a nejpozději po roce 1092 vznikl samostatný přemyslovský úděl se sídlem na znojemském hradě. Prvním znojemským knížetem byl Konrádův mladší syn Litold Znojemský, kterého z Moravy dvakrát vypudil kníže Břetislav II. Po něm vládli Znojemsku Oldřich, Soběslav I. a Konrád II.
Nejvýznamnějším znojemským Přemyslovcem byl Konrád II. Ota, který se roku 1182 stal prvním moravským markrabětem a později i českým knížetem. Znojemský úděl zanikl spolu s ostatními roku 1197, kdy se vlády na Moravě ujal markrabě Vladislav Jindřich. V letech 1222–1226 povýšil Přemysl Otakar I. Znojmo jako první město na jižní Moravě na královské. Ve znojemské rotundě sv. Kateřiny se dochovaly nástěnné malby z roku 1134 s vyobrazením přemyslovských panovníků.
Znojemské denáry a kruhové peníze
Litoldovy denáry malého střížku nesou opis S NICOLAVS a vyobrazení rotundy. Další znojemské denáry ukazují knížete s mečem a kaplí, postavu s biskupskou berlou nebo hlavu na knížecím stolci. Konrádovi II. dosud nebyly spolehlivě přiděleny žádné mince. Ve 13. století se ve Znojmě podle listin razilo dál, dokud Václav II. roku 1300 nesoustředil ražbu do Kutné Hory.
Naposledy pracovala znojemská mincovna ve druhé polovině 15. století. Město tehdy razilo drobné jednostranné stříbrné kruhové peníze s moravskou orlicí a písmenem Z v prsním štítku, které patří k nejrozšířenějším moravským mincím svého druhu. Mincovní privilegium vydal Znojmu 29. března 1462 Jiří z Poděbrad a roku 1467 ho spolu s dalšími moravskými městy obdařil mincovním privilegiem i císař Fridrich III.