Konrád II. Ota
Konrád II. Ota († 9. září 1191) byl přemyslovský kníže, v letech 1182–1189 první markrabě moravský a roku 1182 a 1189–1191 kníže český. Roku 1189 znovu spojil Čechy a Moravu a vydal Statuta Konráda Oty, nejstarší český zákoník. Z jeho doby je známo pět typů denárů.
| Totožnost | přemyslovský kníže, syn Konráda II. Znojemského, prapravnuk Břetislava I. |
|---|---|
| Markrabě moravský | 1182–1189, první nositel titulu |
| Český kníže | 1182 a 1189–1191 |
| Předchůdce a nástupce v Čechách | Bedřich · Václav II. |
| Zákoník | Statuta Konráda Oty, vyhlášená roku 1189 na sněmu v Sadské |
| Úmrtí | 9. září 1191 u Neapole, na mor během tažení císaře Jindřicha VI. |
| Mince | pět typů denárů malého střížku, Cach 639–643 |
Historie
Konrád II. Ota patřil k významným Přemyslovcům konce 12. století. Byl prapravnukem Břetislava I. a synem Konráda II. Znojemského, po němž převzal Znojemsko. V bojích mezi Přemyslovci postupně získal celou Moravu – vedle Znojemska také Brněnsko a Olomoucko – a stal se jedním z nejmocnějších mužů své doby.
Roku 1182 se česká šlechta vzbouřila proti nepopulárnímu knížeti Bedřichovi a povolala na pražský stolec Konráda Otu. Bedřich se obrátil o pomoc na císaře Fridricha I. Barbarossu, který obě strany předvolal na říšský sněm do Řezna. Císař vrátil vládu v Čechách Bedřichovi a využil situace k dalšímu oslabení českého státu: Moravu od Čech oddělil a Konrád Ota ji přijal jako říšské léno s titulem markraběte moravského.
Roku 1184 propukly krvavé boje mezi Čechy a Moravany. Vyvrcholily 10. prosince 1185 bitvou u Loděnic, v níž Konráda porazil Bedřichův nevlastní bratr Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar I. Ztráty byly tak velké, že vítěz poražené nepronásledoval. Následující knínská dohoda z roku 1186 vrátila Moravu pod českou svrchovanost.
Po Bedřichově smrti 25. března 1189 převzal Konrád vládu i v Čechách, opět jako říšské léno. Na červnovém sněmu roku 1189 v Praze a později v Sadské prohlásil Čechy a Moravu za jeden stát a vzdal se titulu markraběte. Na sněmu v Sadské vyhlásil Statuta Konráda Oty, nejstarší český zákoník. Zaznamenávala obyčejové právo, hlavně trestní, a upravovala dědičnost lén.
Konrádova vláda skončila náhle. Zemřel 9. září 1191 na mor ve vojenském táboře u obléhané Neapole, kam se vydal s římskou jízdou císaře Jindřicha VI. V Čechách po něm krátce vládl Václav II., syn Soběslava I.
Denáry Konráda II. Oty
Z doby Konrádovy první i druhé vlády v Čechách je známo celkem pět typů denárů malého střížku (Cach 639–643). Jde o drobné stříbrné mince, které se určují podle opisu, stylu písma a obrazu.
Ražby olomouckých knížat z let 1135–1181, mezi něž patřil i Konrád Ota, dosud nebyly spolehlivě určeny.
