Bedřich
Bedřich byl přemyslovský kníže, který vládl v Čechách v letech 1172–1173 a 1178–1189. Jeho vláda patří k nejbouřlivějším obdobím 12. století a odráží se i v mincích: jeho denáry malého střížku, známé v 17 typech, jsou téměř z mědi s malou příměsí stříbra.
| Údaj | Ve zkratce |
|---|---|
| Postavení | Český kníže z rodu Přemyslovců |
| Vláda | 1172–1173 a 1178–1189, přerušení roku 1182 |
| Otec | Vladislav II. |
| Manželka | Alžběta Uherská, dcera krále Gejzy II., sňatek 1157 |
| Úmrtí | 25. března 1189 |
| Nástupce | Konrád II. Ota po druhé vládě |
| Mince | Denáry malého střížku, 17 známých typů (Cach 622–638), opisy téměř vždy nedoražené |
| Mincovní právo | k roku 1183 poprvé písemně doloženo mincovní právo panovníka |
Historie
Bedřich byl nejstarším synem Vladislava II. a Gertrudy, dcery rakouského markraběte Leopolda III. Roku 1157 se oženil s Alžbětou, dcerou uherského krále Gejzy II., a v letech 1161–1162 se zúčastnil tažení císaře Fridricha I. Barbarossy do Itálie. Roku 1172 nastoupil po dlouhé vládě svého otce na český knížecí stolec, ale už v září 1173 ho císař sesadil a Čechy získal Soběslav II.
Po několikaletém exilu se Bedřich roku 1178 s podporou císaře vrátil na knížecí stolec. V lednu 1179 sice podlehl Soběslavovi II. u Loděnic nedaleko Berouna, ale vzápětí ho porazil v Praze na místě zvaném Na Bojišti a upevnil své postavení. Jeho vláda však zůstávala nepopulární a roku 1182 ho šlechta vyhnala a za knížete zvolila Konráda II. Otu.
Na sněmu v Řezně v září 1182 vrátil císař Bedřichovi knížecí stolec, ale již jen v Čechách; Morava zůstala Konrádovi II. Otovi. Rozdělení českého státu trvalo do roku 1186, kdy po bitvě u moravských Loděnic z roku 1185 uzavřeli oba soupeři tzv. knínskou smlouvu, jíž Konrád uznal Bedřichovu svrchovanost a smířil se s ním.
Další vážný spor vedl Bedřich s pražským biskupem Jindřichem Břetislavem, kterého císař zlatou bulou z 5. března 1187 uznal za říšského knížete podřízeného přímo císaři a nezávislého na českém knížeti. Bedřich zemřel 25. března 1189 v Praze a na český stolec po něm nastoupil Konrád II. Ota.
Mincovnictví
Na Bedřichově mincovnictví se výrazně odráží prohlubující se politická i hospodářská krize českého státu. Jeho poměrně vzácné denáry malého střížku jsou dnes známé v 17 typech. Razily se prakticky z mědi s jen malou příměsí stříbra a vyznačují se velmi nekvalitní ražbou; opisy téměř pravidelně nejsou doražené.
Z doby Bedřichovy vlády pochází také první písemný doklad mincovního práva panovníka, zachycený k roku 1183.