Městské ražby
Městské ražby jsou mince, které razilo město na základě mincovního práva uděleného panovníkem. Nejstarší v českých zemích jsou chebské ražby od 13. století, na Moravě začala razit Olomouc roku 1422. Města razila hlavně drobné stříbrné peníze a haléře se svým znakem nebo písmenem.
| Význam | Mince ražené městem na základě mincovního práva od panovníka |
|---|---|
| Nejstarší v českých zemích | Cheb, 13.–16. století |
| První moravské městské privilegium | Olomouc, 1422, Zikmund Lucemburský |
| Moravská města | Olomouc, Brno, Jihlava, Znojmo |
| Slezská města | Vratislav, Těšín, Opava, Hlohov, Svídnice |
| Typické nominály | Peníze a haléře se čtyřrázem, později kruhové peníze a haléře |
| Hlavní nález | Horní Bory, okres Žďár nad Sázavou |
Historie
Nejstaršími městskými ražbami v našich zemích jsou mince Chebu, ražené od 13. do 16. století. Poslední chebské haléře a peníze vznikly v letech 1506–1520 s povolením Vladislava II. Jagellonského. V Čechách získala mincovní právo také Plzeň: poprvé privilegiem císaře Fridricha III. z 21. února 1467, v době odboje Zelenohorské jednoty proti Jiřímu z Poděbrad, podruhé roku 1507 od Vladislava II. Jagellonského. Zda a jaké mince podle druhého privilegia razila, není jasné.
Městské ražby jsou především moravským specifikem, které souvisí s husitskými válkami a odlišným vývojem Moravy a Čech. Na Moravě razila první městské mince Olomouc od roku 1422 na základě privilegia Zikmunda Lucemburského; je to nejstarší dochované městské mincovní privilegium v českých zemích. Ve 20. a 30. letech 15. století zavedlo ražbu městských peněz a haléřů se čtyřrázem Brno, ve 30. a 40. letech 15. století Jihlava. Čtyřráz je čtvercový rámec v kruhovém okraji mince, který vznikl roztepáním původně čtvercového střížku do kruhového tvaru.
Od roku 1457 přešlo Brno na městské kruhové peníze a haléře a ve druhé polovině 15. století se stejnými ražbami připojily Jihlava a Znojmo. Znojmu vydal mincovní privilegium Jiří z Poděbrad 29. března 1462; roku 1467 udělil císař Fridrich III. mincovní právo společně Brnu, Olomouci, Jihlavě a Znojmu. Jihlava razila kruhové peníze hlavně v letech 1458–1465 a 1489–1495. Moravské městské ražby se dochovaly především v mincovních nálezech z Horních Bor na Žďársku.
Městské peníze razila také velká část slezských mincoven. K nejstarším patří městské haléře Vratislavi s obrazem českého lva. Od roku 1517 razila Vratislav dokonce městské dukáty s obrazem sv. Václava a znakem města. Drobné městské mince razily také Těšín, Opava, Hlohov, Svídnice a další slezská města.
Podoba městských mincí
Moravské městské peníze a haléře byly drobné jednostranné stříbrné mince se znakem nebo písmenem města. Olomoucké mince se čtyřrázem mají orlici a kroužky. Brněnská městská mincovna razila od 20. let 15. století peníze se čtyřrázem s orlicí a písmeny, zatímco markrabská mincovna ve stejném městě razila peníze s hladkou orlicí. Kruhové peníze Jihlavy nesou orlici s písmenem I v prsním štítku, znojemské orlici s písmenem Z; znojemské kruhové peníze patří k nejrozšířenějším moravským mincím tohoto druhu.
Nové chebské haléře ražené od roku 1506 podle norimberského vzoru jsou dvoustranné: na líci mají ve čtverci půlku orlice s mřížováním, na rubu gotické písmeno E a váží 0,19–0,35 g.
