Zlatá bula sicilská
Zlatá bula sicilská je listina vydaná 26. září 1212 v Basileji, kterou římský panovník Fridrich II. Štaufský potvrdil Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul pro české panovníky. Jméno má podle zlaté pečeti, kterou byla opatřena a která se razila stejnou technikou jako mince.
| Datum vydání | 26. září 1212 |
|---|---|
| Místo | Basilej |
| Vydal | Fridrich II. Štaufský |
| Určena | Přemyslu Otakarovi I. |
| Hlavní obsah | dědičný královský titul pro české panovníky |
Historie
Do roku 1212 byl královský titul v Čechách věcí osobní přízně: panovník ho mohl získat od římského císaře, ale jeho syn už na něj nárok neměl. Přemysl Otakar I. tenhle stav změnil – využil zápasu o římský trůn, podpořil Fridricha II. Štaufského a za tu podporu si nechal potvrdit, že titul přejde i na jeho potomky.
Listina zároveň vymezila postavení českého státu v Říši. Panovník nemusel jezdit na říšské sněmy s výjimkou těch nejbližších, jeho povinnosti vůči císaři byly přesně vyčísleny a volba českého krále zůstala domácí záležitostí – císař ji pouze potvrzoval. Ve srovnání s ostatními říšskými knížaty šlo o mimořádně volný vztah.
Označení „sicilská" nemá s Českým královstvím nic společného – vztahuje se k pečeti. Fridrich II. byl v té době sicilským králem a použil pečetidlo, které k tomu titulu patřilo; římským císařem se stal až později. Listina tak nese znak jiného státu, než jaký její obsah zakládal.
Zlatá bula patří dodnes k nejcennějším dokumentům českých dějin a je uložena v Národním archivu. Její význam je právní i symbolický: od ní se odvozuje kontinuita českého království až do zániku monarchie roku 1918.
Proč je bula zajímavá pro numismatiku
Klíčem je slovo bula – tak se označuje kovová pečeť, nejčastěji olověná, u nejzávažnějších listin zlatá. Vyráběla se přesně stejnou technikou jako mince: dvě razidla, mezi ně plíšek, úder. Rozdíl je jen v tom, že bula je dutá a připojená k listině, zatímco mince obíhá samostatně.
Zlaté buly proto studují numismatici stejnými metodami jako mince – podle stylu rytiny, podle opisu a podle technického provedení. U řady panovníků je bula jediným dokladem, jak vypadalo jejich oficiální vyobrazení, a slouží k porovnání s dobovými ražbami.
Pro sběratele má téma i praktický dopad. Období Přemysla Otakara I. je zároveň dobou, kdy se u nás razily brakteáty – tenké jednostranné mince, které patří k nejkřehčím a nejobtížněji dochovaným českým ražbám vůbec. Pražský groš přišel až o devadesát let později.
