Fridrich II. Štaufský

Fridrich II. ŠtaufskýFridrich II. Štaufský byl římský císař v letech 1220–1250, sicilský a římský král, zvaný Stupor mundi – Údiv světa. Pro české dějiny je klíčová jeho Zlatá bula sicilská z 26. září 1212, která potvrdila Přemyslovcům dědičný královský titul. Roku 1231 zavedl zlatou minci zvanou augustál.

Narození 26. prosince 1194, Jesi
Úmrtí 13. prosince 1250, Castel Fiorentino v Apulii
Dynastie Štaufové
Sicilským králem od roku 1198
Římským králem zvolen 1211, korunován v Mohuči 1212 a v Cáchách 1215
Císařem 1220–1250
Zlatá bula sicilská 26. září 1212
Ražby zlatý augustál od roku 1231 – 5,24 g, mincovny Brindisi a Messina

Historie

Fridrich se narodil 26. prosince 1194 v Jesi ve střední Itálii jako syn císaře Jindřicha VI. a sicilské královny Konstancie z normanské dynastie Hauteville. Po otcově smrti roku 1197 zdědil v necelých třech letech sicilské království, zatímco o německou korunu soupeřil jeho strýc Filip Švábský s Otou IV. Brunšvickým.

Rozhodující pro Fridrichův vzestup byla podpora papeže Inocence III., který se stal jeho poručníkem. Když Ota IV. porušil dohody s papežem a vtrhl do jižní Itálie, byl exkomunikován a část říšských knížat zvolila v září 1211 v Norimberku Fridricha římským králem. Volbu podpořil i český král Přemysl Otakar I. Za tuto podporu vydal Fridrich 26. září 1212 v Basileji Zlatou bulu sicilskou.

Zlatá bula sicilská potvrdila dědičnost titulu českého krále v přemyslovském rodě a právo české šlechty volit panovníka. Český král získal právo investovat pražské a olomoucké biskupy a byl osvobozen od většiny povinností vůči říši; zůstala mu jen účast na sněmech v Bamberku, Norimberku a Merseburku a na korunovační jízdu do Říma měl vypravit 300 ozbrojenců, nebo zaplatit 300 hřiven stříbra. Přívlastek sicilská nese listina podle přivěšené zlaté pečeti: Fridrich ještě neměl pečeť římského krále, a použil proto pečeť krále sicilského.

Roku 1212 byl Fridrich korunován v Mohuči. Po porážce Oty IV. v bitvě u Bouvines roku 1214, kterou vybojoval francouzský král Filip II. August, byl roku 1215 znovu zvolen a korunován v Cáchách. Roku 1220 ho papež Honorius III. korunoval v Římě císařem. Slíbenou křížovou výpravu stále odkládal a roku 1227 ho papež Řehoř IX. exkomunikoval. Na výpravu se vydal až roku 1228 jako exkomunikovaný, smlouvou z Jaffy roku 1229 diplomaticky získal Jeruzalém a 18. března 1229 se tam korunoval jeruzalémským králem; královský nárok měl ze sňatku s jeruzalémskou královnou Isabelou II.

Fridrichova vláda v Německu byla poznamenána soupeřením se synem Jindřichem (VII.), kterého ustanovil německým králem. Když se Jindřich roku 1234 vzbouřil, Fridrich ho sesadil a uvěznil. Novým králem se stal druhý syn Konrád IV. Roku 1235 vydal Fridrich Mohučský landfrýd, který posiloval zemský mír.

Hlavní Fridrichovou rezidencí zůstávala jižní Itálie a Sicílie, kde vybudoval centralizovaný stát. Roku 1224 založil univerzitu v Neapoli, dnes nejstarší státní univerzitu světa. V Melfi vydal roku 1231 Constitutiones Regni Siciliae, rozsáhlý zákoník, který upevnil královskou moc na úkor feudálů. Vybudoval síť hradů včetně proslulého Castel del Monte.

Konflikt s papežstvím vrcholil za pontifikátu Řehoře IX. a zejména Inocence IV. Řehoř IX. exkomunikoval Fridricha roku 1227 a znovu 1239, Inocenc IV. svolal koncil do Lyonu, který roku 1245 císaře sesadil.

Fridrich byl mimořádně vzdělaný panovník. Zajímal se o přírodní vědy, filozofii, poezii a architekturu a na jeho dvoře se překládala řecká a arabská díla. Napsal traktát o sokolnictví De arte venandi cum avibus, vědecké dílo založené na pozorování ptačího chování.

Fridrich II. zemřel 13. prosince 1250 na hradě Castel Fiorentino v Apulii po záchvatu úplavice. Jeho smrt znamenala konec štaufské éry a počátek velkého interregna v říši. Syn Konrád IV. zemřel již roku 1254 a vnuk Konradin byl popraven roku 1268, čímž vymřela legitimní štaufská dynastie po meči.

Augustál a hospodářská politika

Roku 1231 zavedl Fridrich II. v Sicilském království augustál (augustalis), zlatou minci o hmotnosti 5,24 g, raženou v Brindisi a v Messině. Název nese podle titulu AVG (augustus) v opisu kolem císařova poprsí. Místo křesťanského symbolu ukazuje panovníka po způsobu antických císařů. Augustál široce obíhal v Itálii a předcházel florénům, dukátům a dalším evropským zlatým ražbám.

Ve svém království zavedl Fridrich státní monopoly na hedvábí, železo a obilí a zrušil cla a dovozní poplatky ve vnitřním obchodu. V Německu naopak potvrdil roku 1220 duchovním knížatům regálie, které získala v předchozích letech občanské války, a Statutum in favorem principum z roku 1232 omezilo přímou moc německé koruny ve prospěch knížat.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet