Clo

Clo je dávka, kterou stát vybírá ze zboží překračujícího jeho hranici. Slouží k ochraně domácí výroby i jako zdroj příjmů rozpočtu. Uvnitř Evropské unie se clo neplatí, protože tvoří celní unii se společným sazebníkem; vybírá se jen při dovozu ze zemí mimo ni, u zásilek do 150 eur se ale neúčtuje.

Historie

Vybírání poplatků za průjezd zbožím je starší než většina států. Ve středověku bylo mýto a clo výsadou panovníka, kterou propůjčoval městům a šlechtě; hlídalo se u brodů, mostů a horských přechodů a patřilo k nejspolehlivějším příjmům koruny. Kdo držel obchodní cestu, držel i peníze, které po ní tekly.

Novověk přinesl clo jako nástroj hospodářské politiky. Merkantilismus 17. a 18. století stavěl na tom, že vývoz se má podporovat a dovoz zatížit; cla proto rostla a s nimi pašeráctví. Zásadní obrat přišel v 19. století, kdy se ukázalo, že velké celní území prospívá obchodu víc než mnoho malých.

Ukázkou je německý celní spolek, založený roku 1834 pod vedením Pruska. Odstranil vnitřní cla mezi německými státy a rychle si vynutil i sjednocení měr, vah a nakonec i mincí – protože obchod přes hranice se špatně dělá s desítkami různých tolarů. Mincovní konvence z let 1838 a 1857 jsou přímým důsledkem tohoto celního sblížení a předznamenaly sjednocení Německa.

Ve 20. století se cla stala předmětem mezinárodních dohod. Vznikl systém GATT a po něm Světová obchodní organizace, který cla postupně snižoval. Evropské hospodářské společenství vytvořilo celní unii roku 1968 a od vstupu do Evropské unie v roce 2004 je i Česko její součástí.

Druhy cla a co platí pro dovoz mincí

Podle účelu se rozlišuje clo fiskální, které má naplnit rozpočet, a ochranné, které má znevýhodnit dovoz. Podle způsobu výpočtu jde buď o clo z hodnoty zboží, nebo o pevnou částku na jednotku. Zvláštní kategorií jsou antidumpingová cla, kterými se stát brání proti dovozu pod výrobními náklady.

Sběratel se se clem potká, když si objedná minci ze země mimo Evropskou unii. Vedle případného cla se v takovém případě vyměřuje i daň z přidané hodnoty a poštovní dopravci si účtují poplatek za celní odbavení – konečná částka tedy bývá vyšší, než na kolik vypadala nabídka. Investiční zlato má v Evropské unii zvláštní daňový režim a sběratelské mince zase svůj vlastní, takže sazba se liší podle toho, do které kategorie předmět spadá. U dražších nákupů ze zámoří se proto vyplatí zeptat se na celkovou cenu ještě před objednáním.