Lyon
Lyon je francouzské město na soutoku Rhôny a Saôny, za Římanů Lugdunum. Od roku 15 př. n. l. v něm pracovala císařská mincovna, která razila zlaté aurey a stříbrné denáry, a od roku 1413 francouzská královská mincovna, jejíž mince od roku 1540 nesou písmeno D. Činnost ukončila v polovině 19. století.
| Římské jméno | Lugdunum, založeno roku 43 př. n. l. |
|---|---|
| Římská mincovna | první mince se jménem města 43–42 př. n. l., císařská mincovna od 15 př. n. l. |
| Konec římské ražby | za uzurpátora Jovina (411–413) |
| Připojení k Francii | 1312, smlouvou z Vienne za Filipa IV. Sličného |
| Královská mincovna | od 1413, přenesena z Mâconu Karlem VI. |
| Mincovní značka | D (od roku 1540) |
| Konec činnosti | polovina 19. století, mince se značkou D ještě z roku 1857 |
Historie
Lyon, římské Lugdunum, založil roku 43 př. n. l. Lucius Munatius Plancus. Už v letech 43–42 př. n. l. tu pro Marka Antonia vznikly stříbrné kvináry se jménem města. Roku 15 př. n. l. z Lugduna císař Augustus učinil císařskou mincovnu, která razila zlaté aurey a stříbrné denáry; od roku 12 př. n. l. byla po několik desetiletí jedinou mincovnou zlatých a stříbrných mincí v celé říši. Později mincovna dlouho nepracovala, krátce ji obnovil uzurpátor Clodius Albinus a roku 274 do ní císař Aurelianus převedl ražbu z Trevíru. Poslední římské mince tu vznikly za uzurpátora Jovina v letech 411–413. Pozdně římské ražby nesou značky odvozené od jména města, například LVG nebo SMLD.
Roku 1032 připadl Lyon Svaté říši římské. Vládu nad městem drželi arcibiskupové, kterým ji roku 1157 potvrdil císař Fridrich I. Barbarossa. Razili vlastní denáry s opisem PRIMA SEDES GALLIARVM (první stolec Galií). Smlouvou z Vienne z 10. dubna 1312 připojil Lyon k Francii král Filip IV. Sličný; arcibiskupové si mincovní právo podrželi a jejich mincovna zanikla koncem 14. století.
Královskou mincovnu přenesl do Lyonu z Mâconu roku 1413 král Karel VI. Od roku 1540 nesou její mince písmeno D. Lyonská mincovna razila mimo jiné zlaté louisdory a stříbrné écu Ludvíka XIV. Činnost ukončila v polovině 19. století; mince se značkou D nesou ještě letopočet 1857.
Obchodní a finanční centrum
Lyon ležel na obchodní cestě mezi Itálií a severní Evropou. Za vlády Ludvíka XI. (1461–1483) získal čtyři výroční veletrhy, na které sjížděli kupci z celé Evropy, hlavně z Itálie. Florentští přistěhovalci z nich udělali důležité středisko bankovnictví a pojišťovnictví. V 16. století se Lyon stal také centrem výroby hedvábí, když mu František I. udělil tkalcovská privilegia, do té doby italský monopol.
