Lyonská mincovna
Lyonská mincovna byla mincovna v Lyonu, za Římanů Lugdunum. Jako císařská mincovna razila od roku 15 př. n. l. zlaté aurey a stříbrné denáry, jako francouzská královská mincovna pracovala od roku 1413, kdy ji sem z Mâconu přenesl Karel VI. Její mince nesou od roku 1540 písmeno D.
| Mincovní značka | D (od roku 1540) |
|---|---|
| Římská mincovna Lugdunum | první mince se jménem města 43–42 př. n. l., císařská od 15 př. n. l., poslední ražby za uzurpátora Jovina (411–413) |
| Ražba zlata a stříbra | od 12 př. n. l. po několik desetiletí jediná mincovna říše |
| Královská mincovna | v Lyonu od 1413, přenesena z Mâconu za Karla VI. |
| První sídlo královské mincovny | palác Roanne |
| Konec činnosti | polovina 19. století, mince se značkou D ještě z roku 1857 |
Historie Lyonské mincovny
Lugdunum založili Římané roku 43 př. n. l. a už v letech 43–42 př. n. l. tu pro Marka Antonia vznikly stříbrné kvináry se jménem města. Roku 15 př. n. l. z něj císař Augustus učinil císařskou mincovnu, která razila zlaté aurey a stříbrné denáry. Od roku 12 př. n. l. byla po několik desetiletí jedinou mincovnou zlatých a stříbrných mincí v celé říši. Na mincích z Lugduna se dlouho objevoval oltář Tří Galií, místo císařského kultu galských provincií.
Později mincovna dlouho nepracovala. Krátce ji obnovil uzurpátor Clodius Albinus a roku 274 do ní císař Aurelianus převedl ražbu z Trevíru. Poslední římské mince tu vznikly za uzurpátora Jovina v letech 411–413. Pozdně římské ražby nesou značky odvozené od jména města, například LVG nebo SMLD.
Královskou mincovnu přenesl do Lyonu z Mâconu roku 1413 král Karel VI. Nejprve sídlila v paláci Roanne a později několikrát změnila místo. Činnost ukončila v polovině 19. století; mince se značkou D nesou ještě letopočet 1857.
Mince a sbírky
Od roku 1540 nesou mince z Lyonu písmeno D. Mincovna razila mimo jiné zlaté louisdory a stříbrné écu Ludvíka XIV. Teston Ludvíka XII. ražený v Lyonu roku 1514 je první francouzskou královskou mincí s portrétem panujícího krále; starší testony s jeho podobiznou vznikaly od roku 1499 v Asti a Miláně, kde Ludvík XII. vládl jako vévoda milánský. Lyonský teston z roku 1514 uchovává numismatická sbírka Musée des Beaux-Arts de Lyon.
