Šejnost Josef

Portrét sochaře a medailéra Josefa Šejnosta

Josef Šejnost (1878–1941) byl český sochař a medailér, specialista na pamětní medaili a autor portrétů ministrů první československé vlády. Jeho návrhy oběžných mincí a dukátů ČSR realizovány nebyly; sběratelé ho znají hlavně podle miléniové napodobeniny svatováclavského denáru z roku 1929.

Narození 30. května 1878, Těšenov u Pelhřimova
Úmrtí 9. února 1941, Praha
Vzdělání Uměleckoprůmyslová škola v Praze, Stanislav Sucharda a Jan Preisler
Návrhy mincí soutěž na první kovové peníze ČSR (mj. československý frank) a návrh dukátu z roku 1923, ani jeden nerealizován
Hlavní medaile portrétní medaile T. G. Masaryka a 17 členů první československé vlády, medaile Svatý Václav 1929
Napodobenina miléniový svatováclavský denár, 1929
Numismatická společnost člen od založení v roce 1919, ve výboru 1925–1937

Historie

Josef Šejnost se narodil v Těšenově na Pelhřimovsku. Studoval na gymnáziu v Pelhřimově, kde ho poprvé zaujala stará česká mince – pražský groš nalezený při bourání domu. Pokračoval na keramické škole v Bechyni a pro nedostatek peněz pak pracoval jako modelér v cihelně, šamotárně a továrnách na kamna. Až jako finančně nezávislý mohl nastoupit na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu k Stanislavu Suchardovi a Janu Preislerovi. Pod Suchardovým vlivem se roku 1911 rozhodl věnovat výhradně drobné plastice, především medailím a plaketám.

Po vzniku republiky se zúčastnil soutěže na první kovové peníze ČSR a vytvořil řadu návrhů, mezi nimi i československý frank; realizován nebyl žádný. Stejně dopadly jeho návrhy obchodních dukátů, jejichž zkušební ražby vznikly roku 1923 v pařížské mincovně. Od založení Numismatické společnosti československé v roce 1919 patřil k jejím nejčilejším členům, v letech 1925–1937 zasedal ve výboru. V odborném článku o mincovní technice českých denárů obhajoval tzv. svatováclavský denár; jeho závěry odmítli Viktor Katz a Karel Chaura.

V roce 1929 mu město Pelhřimov přenechalo pozemek na Křemešníku, kde deset let budoval podle návrhu Kamila Hilberta Větrný zámek, v němž mělo být i muzeum mincí. Zemřel 9. února 1941 v Praze. V medailérské práci pokračoval jeho syn Zdeněk Šejnost.

Medaile a jejich razidla

Největšímu sběratelskému zájmu se těší Šejnostovy portrétní medaile ministrů první vlády ČSR, ustavené 14. listopadu 1918, které spolu s medailí T. G. Masaryka tvoří ucelený soubor v bronzu, některé i ve stříbře. V několika případech použil razidlo jedné strany s různými protějšky: chlapec se šavlí tvoří rub medailí „mužů 28. října“, dívka se zákoníkem rub medailí předsedů poslanecké sněmovny a státní znak rub volebních medailí prezidentů Masaryka a Beneše. Chrám sv. Víta je na rubu medaile Svatý Václav z roku 1929, ražené i ve zlatě o průměru 70 mm.

Ke svatováclavskému miléniu vytvořil také napodobeninu denáru sv. Václava, která se razila i ve zlatě. K roku 2003 bylo ověřeno deset zlatých ražeb jeho děl, mezi nimi i zlatý návrh prvního československého dukátu z roku 1923.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet