Jezuité

Jezuité, řádným názvem Tovaryšstvo Ježíšovo, jsou katolický řád založený roku 1540 Ignácem z Loyoly. Proslavili se školstvím, misiemi a rolí v rekatolizaci; v českých zemích po Bílé hoře vedli univerzitu a v roce 1773 byl řád papežem zrušen a o čtyřicet let později obnoven.

Historie

Zakladatelem byl baskický šlechtic Ignác z Loyoly, původně voják, kterého ke studiu a duchovní dráze přivedlo těžké zranění. Roku 1540 potvrdil papež nový řád, který se od dosavadních lišil vojenskou kázní, přímou poslušností papeži a tím, že mniši nežili uzavřeně v klášteře, ale působili ve světě.

Řád se stal hlavním nástrojem katolické reformy. Vsadil na vzdělání – zakládal koleje a univerzity s propracovaným studijním řádem, které patřily k nejlepším své doby a přijímaly i nekatolíky. Souběžně vysílal misionáře do Asie a Ameriky; František Xaverský působil v Indii a Japonsku, v Paraguayi vznikly jezuitské redukce, poloautonomní osady domorodých obyvatel.

Do českých zemí přišli jezuité roku 1556 a usadili se v pražském Klementinu. Po bitvě na Bílé hoře získali dohled nad univerzitou i cenzurou a stali se tváří rekatolizace – odtud pramení jejich rozporuplná pověst, do níž se promítl i literární obraz Antonína Koniáše, kněze proslulého pálením nekatolických knih.

Moc a majetek řádu vzbudily odpor u evropských panovníků a roku 1773 ho papež Klement XIV. pod jejich tlakem zrušil. Obnoven byl roku 1814 a působí dodnes; roku 2013 se poprvé v dějinách stal papežem jezuita, František.

Jezuité a peníze

S mincemi řád spojuje především jeho monogram. Zkratka IHS, tvořená prvními písmeny Ježíšova jména v řečtině a doplněná křížem a třemi hřeby, je znakem Tovaryšstva a objevuje se na medailích, poutních odznacích a devocionáliích, které se u sběratelů řadí k církevní numismatice.

Vlastní mince jezuité nerazili – mincovní právo měli panovníci, biskupové a města, ne řeholní řády. Co existuje, jsou pamětní a děkovné medaile ražené k výročím, svatořečením nebo k založení kolejí, a dále mince panovníků, kteří řád podporovali.

Sběratelsky zajímavou stopou jsou jihoamerické redukce. V oblastech, kde jezuité spravovali osady domorodých obyvatel, se běžně platilo naturálně, hlavně sušeným listím yerba maté, které fungovalo jako platidlo. Ražené mince se sem dostávaly jen okrajově – i to je doklad toho, že peníze nejsou samozřejmost, ale výsledek určitého uspořádání společnosti.