Japonsko

Japonsko je východoasijský ostrovní stát, jehož měnou je od roku 1871 jen. První oficiální minci Wadō kaichin vydalo Japonsko roku 708 podle čínského vzoru, za šógunátu platilo zlatými oválnými mincemi koban a dnes razí mince v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100 a 500 jenů.

Historie

Nejstarší mince vyrobené v Japonsku jsou stříbrné mumongin a měděné fuhonsen z konce 7. století. První oficiální mincí byla Wadō kaichin, litá od roku 708 za císařovny Genmei podle vzoru čínské mince dynastie Tchang – kulatá, se čtvercovým otvorem uprostřed. Kvalita mincí se postupně zhoršovala, poslední oficiální mince vyšla roku 958 a koncem 10. století se hlavním platidlem znovu stala rýže.

Od 12. do 17. století sloužily v Japonsku jako běžné platidlo čínské mince, získávané obchodem i pirátstvím; od 14. století vznikaly i jejich místní napodobeniny. V 16. století začali razit zlaté mince místní páni, mezi nimi rod Takeda, a Tojotomi Hidejoši dal roku 1588 vyrobit velkou zlatou minci Tenšó óban.

Roku 1601 zavedl šógun Tokugawa Iejasu jednotný systém zlatých, stříbrných a bronzových mincí, který platil až do roku 1867. Hodnoty mincí byly pevné, kurzy mezi kovy se však měnily. Základní jednotkou bylo rjó, které se rovnalo 4 bu, 16 šu nebo 4 000 mon. Zlatý koban v hodnotě jednoho rjó měl pravidelný oválný tvar, óban v hodnotě deseti rjó byl velká zlatá destička určená k obřadům a odměnám, měděné mon byly kulaté. Od 17. století vydávala knížectví vlastní papírové peníze hansacu; nejstarší známé pochází z roku 1661.

Po otevření země Západu roku 1854 začalo zlato odtékat do ciziny, protože stříbro se vůči zlatu cenilo v Japonsku třikrát výš než v zahraničí. Zákon o nové měně z roku 1871 zavedl jen, rovný 1,5 g ryzího zlata a dělený na 100 senů nebo 1 000 rinů. Ražbu převzala nová mincovna v Ósace, budovaná od roku 1870. Roku 1882 vznikla Japonská banka a zákon o ražbě z roku 1897 zavedl zlatý standard.

Roku 1917 Japonsko zakázalo vývoz zlata, směnitelnost za zlato obnovilo roku 1930 a o rok později ji opustilo definitivně. Roku 1946 nahradil staré peníze nový jen; americká okupační vojska používala v letech 1945–1958 vlastní vojenský jen řady B. Po válce se začaly razit mosazné pětijenové mince (1948, s otvorem od roku 1949), bronzové desetijenové (1951), niklové padesátijenové a hliníkové jednojenové (1955) a stříbrné stojenové (1957), které od roku 1967 nahradil měďnikl.

Dnes obíhají mince v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100 a 500 jenů. Pětisetjenová mince je od roku 2021 bimetalová a má nové prvky proti padělání. Pamětní mince se razí z obecných kovů, stříbra i zlata; od roku 2008 vycházela řada pětisetjenových a tisícijenových mincí věnovaná 47 prefekturám. Pamětní mince jsou zákonným platidlem, v oběhu se však běžně neobjevují.

Motivy japonských mincí

Současné oběžné mince nesou tyto motivy: jednojenová mladý strom, pětijenová rýžový klas, ozubené kolo a vodu, desetijenová Fénixovu síň chrámu Bjódóin, padesátijenová chryzantému, stojenová třešňové květy a pětisetjenová pavlovnii na líci a bambus s mandarinkou na rubu.