Náboženské medaile
Náboženské medaile jsou medailové ražby s náměty obvykle křesťanskými. Nejznámější jsou velké stříbrné medaile ve váze tolarů, jejich násobků a dílů, které se od první poloviny 16. století razily v Jáchymově a později i v Kremnici. Patří k nim také drobné svátostky z obecných kovů s ouškem k zavěšení.
| Význam | medaile s náboženskými, obvykle křesťanskými náměty |
|---|---|
| Hlavní centra v 16. století | Jáchymov (od první poloviny 16. století), Kremnice (od poloviny 16. století) |
| Jiný název jáchymovských | krušnohorské, biblické medaile |
| Hmotnost | ve váze tolarů, jejich násobků a dílů |
| Předlohy | dřevoryty Albrechta Dürera, Sebalda Behama, Hanse Holbeina a Georga Pencze |
| Jáchymovští medailéři | Wolf a Nickel Miliczové, Concz Welcz (signatura CW) |
| Konec jáchymovské ražby | počátek 17. století, poté odlitky ve zlatnických dílnách |
| Základní katalog | V. Katz, Die Erzgebirgische Prägemedaille des XVI. Jahrhunderts, Praha 1932 |
Historie
Jáchymovské náboženské medaile navázaly na takzvané morové tolary – tolarové ražby z doby před polovinou 16. století s výjevem měděného hada, kterého vztyčil Mojžíš, a s Ukřižováním, nošené jako ochrana proti moru. Jáchymovská mincovna pak v 16. století hojně razila medaile ve váze tolarů, jejich dílů a násobků s biblickými výjevy. Sloužily jako ochrana před nemocemi nebo jako dary ke křtu, Velikonocům a Vánocům. Náměty čerpaly většinou ze starozákonních příběhů, proto se jim říká také biblické medaile.
Předlohami byly často dřevoryty předních současných umělců – Albrechta Dürera, Sebalda Behama, Hanse Holbeina a Georga Pencze. Dílnu založil kolem roku 1535 Wolf Milicz, od roku 1545 v ní pracoval Nickel Milicz, autor dlouhé řady biblických medailí. Zlatník a medailér Concz Welcz působil v Jáchymově zhruba v letech 1530–1552 a své práce značil monogramem CW. Na tvorbě se podíleli i medailéři kutnohorští a pražští. Řada medailí však není signovaná a jejich připsání jednotlivým mistrům se v literatuře liší.
Od poloviny 16. století vznikaly náboženské medaile také v uherské Kremnici. Kolem roku 1558 tu pracoval Krištof Füssel a po něm jeho žák Lucas Richter, který signoval L. R. a jemuž patří mimo jiné vánoční medaile z roku 1563. Kremnice v 17. století hojně razila i svatojiřské tolary se sv. Jiřím bojujícím s drakem, nošené jako amulety.
Ražba jáchymovských medailí skončila na počátku 17. století. Pro svou oblibu se však i později odlévaly ve zlatnických dílnách a hojně se napodobovaly. V 17. až 19. století se rozšířily křestní medaile, hlavně v Německu, a v 18. a 19. století zažily největší rozkvět svátostky.
Svátostky
Svátostky jsou náboženské medaile menších rozměrů, ražené jednostranně nebo oboustranně, obvykle z obecných kovů a zpravidla s ouškem k zavěšení. Poutní svátostky se vydávaly k určitému poutnímu místu, případně k jeho založení nebo vysvěcení. Zpravidla se světily a prodávaly jen na tomto místě, nesly vyobrazení poutního chrámu nebo světce a poutníci je nosili jako ochranu.
Další svátostky vydávaly kláštery, náboženská bratrstva a kongregace; nesou obvykle portréty svatých a biblické citáty. Některé, většinou stříbrné a vzácně i zlaté, byly pevnou součástí ústroje církevních řádů a společenství. Ouško je u svátostek původní součástí, takže na rozdíl od mince nejde o vadu. V českém prostředí se svátostkami zabýval numismatik Bedřich Přibil.
