Kremnice

Pohled na Kremnici z věže kostela sv. Kateřiny, dole Štefánikovo náměstí s morovým sloupem

Kremnice je český název středoslovenského horního města, úředně zvaného Kremnica. Proslavily ho zlaté doly v Kremnických vrších, v nichž se těžilo do roku 1970. Výsady svobodného královského horního města mu dal roku 1328 uherský král Karel I. Robert. Česká literatura užívá tvar Kremnice dodnes.

Úřední název Kremnica (Slovensko)
Další jména německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium
Poloha Kremnické vrchy, okres Žiar nad Hronom, Banskobystrický kraj
Městská práva 17. listopadu 1328, uherský král Karel I. Robert
Konec těžby zlata 1970
Památková ochrana městská památková rezervace od roku 1950

Historie

Těžba zlata a stříbra se v okolí rozmohla na počátku 14. století a 17. listopadu 1328 udělil uherský král Karel I. Robert hornické osadě, v listině zvané Cremnychbana, výsady svobodného královského horního a mincovního města. Od roku 1331 v Kremnici sídlil komorní hrabě, který za panovníka spravoval doly a mincovny ve dvanácti stolicích Uherského království. Výnosy zlatých dolů přinesly městu přízvisko „zlatá Kremnica“.

Kremnica stála v čele sdružení sedmi středoslovenských horních měst, k nimž dále patřily Banská Bystrica, Banská Štiavnica, Banská Belá, Ľubietová, Nová Baňa a Pukanec. Město osídlili hlavně němečtí horníci a stalo se střediskem německého jazykového ostrova, kterému se ve 20. století začalo říkat Hauerland. Při sčítání roku 1880 uvedlo němčinu jako mateřský jazyk 6 178 z 8 550 obyvatel. Většina německého obyvatelstva byla po druhé světové válce vysídlena.

Doly se postupně prohlubovaly, do štol pronikala voda a těžba se stávala méně výnosnou; přesunula se mimo město do okolí Kremnických Baní. Poslední zlato se v Kremnici vytěžilo roku 1970. Část důlních děl dnes slouží jako hornické muzeum ve štole Andrej. Nad městem stojí městský hrad s gotickým kostelem sv. Kateřiny a na náměstí barokní morový sloup z let 1765–1772. Historické jádro je od roku 1950 městskou památkovou rezervací. Mincovnu, která ve městě pracuje od 14. století, popisuje heslo Kremnická mincovna.

Tvar Kremnice v češtině

Název města vznikl ze slovenského slova kremeň, tedy křemen, a přípony -ica, kterou se tvořila místní jména. V češtině se vžil tvar Kremnice. Pod tímto heslem má město Ottův slovník naučný a stejný tvar užívá Encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky u kremnických mincovních značek K-B a B. Karel Čapek v románu Krakatit z roku 1924 zmiňuje dvacet vagonů dřeva „kdesi u Kremnice“.

V českých numismatických katalozích a studiích se tvar Kremnice objevuje u mincovny ve formulacích jako „mincovna: Kremnice“, vedle slovenského tvaru Kremnica. Obě jména označují totéž město. Kremnica je dnes partnerským městem Kutné Hory.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet