Kremnická mincovna
Kremnická mincovna ve středoslovenské Kremnici razí mince od roku 1328, kdy ji založil uherský král Karel I. Robert. Byla hlavní zlatou mincovnou Uher a proslavila se dukáty, za společného státu byla jedinou mincovnou Československa a dnes razí slovenské mince včetně eur.
| Založení | 17. 11. 1328, privilegium Karla I. Roberta |
|---|---|
| Mincovní značka | K-B, K. B.; v písmenném systému 1766–1867 B |
| Tolarové ražby | guldinery 1499–1506, pravidelně od 1553 |
| Československé období | od 1918 jediná mincovna Československa |
| Dnes | Mincovňa Kremnica, štátny podnik; slovenské euromince od 19. 8. 2008 |
| Dnešní značka | MK |
Historie
Vzestup Kremnice souvisel s bohatými ložisky zlata a stříbra ve středním Slovensku. Dne 17. listopadu 1328 povýšil uherský král Karel I. Robert zdejší hornickou osadu na město a udělil jí mincovní privilegium. Mincovna od počátku razila zlaté florény, tedy dukáty, z kovu o ryzosti 23 karátů a 9 grénů.
Dukát zůstal hlavní kremnickou mincí po celá staletí. Na rubu nesl postavu sv. Ladislava, na pozdějších ražbách Madonu s Ježíškem jako patronku Uher. Poslední oběžný kremnický dukát nese letopočet 1881.
Na přelomu 15. a 16. století vzniklo v Kremnici sedm variant velkých stříbrných guldinerů z let 1499–1506, spojovaných s rodem Thurzů. Pravidelná ražba tolarů začala roku 1553. Za Marie Terezie nesly kremnické tolary od roku 1741 její portrét a na rubu Madonu s Ježíškem. V 18. století mincovna zavedla vřetenový lis, takzvaný balancier.
Po rozpadu Rakouska-Uherska bylo strojní vybavení mincovny odvezeno do Budapešti, kde se značka K. B. používala ještě do roku 1922. Československý stát musel mincovnu znovu vybavit; nové stroje se instalovaly od roku 1921. Kremnice pak byla po celou dobu společného státu jedinou mincovnou Československa. Roku 1986 se ražba přestěhovala do nového závodu za městem. Mince slovenské koruny začala mincovna razit 23. ledna 1993 a první slovenské euromince 19. srpna 2008.
Mincovní značky a ražby
Nejstarší značkou mincovny bylo písmeno C, za Zikmunda Lucemburského K a později dvojice K-B. Nařízení Marie Terezie z 16. června 1766 sjednotilo značky mincoven monarchie a Kremnice dostala písmeno B. Samotné K nebo B na kremnických tolarech s Madonou z let 1767–1780 neoznačuje jinou mincovnu, ale původ stříbra. Dukáty Josefa II. ražené od roku 1781 jsou podle úředního nařízení bez značky mincovny.
V korunové měně od roku 1892 si Kremnice na rozdíl od Vídně zachovala značku K. B. na mincích ze všech kovů. Dnešní ražby nesou značku MK. Vedle oběživa vyrábí mincovna i medaile.
