Balancier
Balancier je ruční šroubový razicí lis s vodorovným ramenem, které nese na obou koncích těžká závaží. Dělníci rameno roztočili, šroub prudce stlačil horní razidlo na střížek a mince se vyrazila jediným úderem. Zhruba v letech 1700–1830 šlo o nejdůležitější razicí stroj evropských mincoven.
| České názvy | razicí stroj náhozný, balanční razicí stroj, vřetenový razicí stroj |
|---|---|
| Německé názvy | Spindelwerk, Stoßwerk, Anwurf |
| Princip | svislý šroub s vodorovným ramenem, závaží na koncích po 20–30 kg i více |
| Obsluha | 2 až 12 dělníků u ramene, razič u razidel |
| Hlavní období | 1700–1830 pro mince, u medailí ještě ve 20. století |
| Habsburské mincovny | Vratislav – tolary od roku 1717; Vídeň – rám stroje odlitý roku 1720; Štýrský Hradec – všechny tolarové mince od roku 1742 |
| Nástupce | kolenový lis Dietricha Uhlhorna z roku 1817, u medailí frikční lis |
Historie
K ražbě mincí zavedl šroubový lis v Německu kolem roku 1550 augsburský zlatník a brzy poté se stroj objevil v Paříži a Londýně. Mincovní dělníci, kteří razili kladivem, se mu dlouho bránili, protože stroj šetřil práci a tím i jejich místa. V pařížské mincovně byl balancier v provozu roku 1645 a téhož roku bylo ražení kladivem zakázáno. Běžně se v evropských mincovnách používal až od konce 17. století.
V habsburských zemích se vedle balancieru dlouho razilo na válcových a kapsových strojích. Slezská komora vyslala roku 1710 vratislavského mincovního zámečníka Daniela Krakowa do Kremnice, aby tam dal odlít nový balanční stroj, a od počátku roku 1717 se na něm ve Vratislavi razily tolary. Ve vídeňské mincovně stál starý balancier, jehož bronzový rám nesl nápis o odlití v císařské dělolijně ve Vídni roku 1720. Už instrukce císaře Karla VI. dvorské komoře z 30. prosince 1717 nařizovala razit mince, zvláště tolarové, na balančních strojích místo kapsových; ve Štýrském Hradci to výslovně zopakovala instrukce z července 1742. Drobné mince šly ještě do roku 1765 z válcových a kapsových strojů.
Pro mince balancier nahradil kolenový lis, který roku 1817 sestrojil mechanik Dietrich Uhlhorn v Grevenbroichu a který tlačí na razidlo pákou místo úderu šroubu. U medailí se balancier udržel déle a postupně jej vytlačil frikční lis, v němž místo závaží roztáčí šroub těžký setrvačník.
Jak balancier pracoval
Dolní razidlo leželo pevně v pouzdře na mohutné podložce, horní bylo upevněné v posuvném vedení pod šroubem. Šroub se otáčel v masivním rámu z bronzu nebo litiny. Dělníci rameno prudce roztočili, závaží mu dala setrvačnost a šroub srazil horní razidlo na střížek. Pružina pak vedení vrátila nahoru, razič vyrobenou minci odstranil a vložil další střížek.
Úder byl silný, ale pružný a i u velkých medailí stačil jediný. Stroj kvůli otřesům potřeboval pevný základ v přízemí a zvládl kolem 30 úderů za minutu. Na balancieru se razily i medaile a vyráběla se na něm razidla zatlačováním puncu do oceli.