Mojžíš

Mojžíš je biblický prorok a vůdce Izraelitů, který je podle knihy Exodus vyvedl z egyptského otroctví a na hoře Sinaj přijal Desatero. Judaismus ho uctívá jako největšího proroka a zákonodárce, za proroka ho má i křesťanství a islám. Na ražbách ho připomínají jáchymovské morové tolary s Mojžíšovým hadem.

Totožnost biblický prorok, vůdce a zákonodárce Izraelitů
Význam v náboženstvích v judaismu největší prorok, prorokem je i v křesťanství a islámu
Hlavní události podle Bible vyvedení Izraelitů z Egypta, přijetí Desatera na hoře Sinaj
Smrt podle Bible na hoře Nebo ve věku 120 let, s výhledem do zaslíbené země
Historičnost současné egyptské prameny ho nezmiňují; většina badatelů ho pokládá za legendární postavu
Atributy v umění desky Zákona, hůl, rohy nebo paprsky světla
Na ražbách Mojžíšův had na poušti na jáchymovských morových tolarech před polovinou 16. století; biblické medaile

Historie

Podle knihy Exodus se Mojžíš narodil v Egyptě v době, kdy byli Izraelité v otroctví a farao nařídil zabíjet jejich novorozené chlapce. Matka ho ukryla v rákosí u řeky, kde ho našla a přijala za svého faraonova dcera. Jako dospělý zabil Egypťana a uprchl do Midjánu; tam k němu na hoře Choreb promluvil Bůh z hořícího keře. Po návratu do Egypta žádal propuštění Izraelitů, a když na zemi dopadlo deset ran egyptských, vyvedl je přes Rudé moře. Na hoře Sinaj přijal Desatero. Po čtyřiceti letech putování pouští zemřel ve věku 120 let na hoře Nebo, odkud spatřil zaslíbenou zemi.

Tradice připisuje Mojžíšovi autorství Tóry, pěti knih Mojžíšových na začátku Bible; moderní badatelé tento názor sdílejí jen výjimečně. Současné egyptské prameny o něm mlčí a většina historiků pokládá biblického Mojžíše za legendární postavu, někteří však připouštějí, že se jeho obraz mohl utvořit kolem skutečné osobnosti 13. století před naším letopočtem.

Pro pozdější ikonografii je důležitý příběh z knihy Numeri (21, 4–9): když Izraelity na poušti napadli jedovatí hadi, Mojžíš zhotovil měděného hada na tyči a kdo na něj pohlédl, uzdravil se. Podle Druhé knihy královské hada později rozbil judský král Chizkijáš, protože mu lid přinášel oběti. Evangelium podle Jana (3, 14) přirovnává vyvýšení hada k vyvýšení Syna člověka, a proto křesťanské umění stavělo Mojžíšova hada vedle Ukřižování.

Mojžíš v umění a na ražbách

Mojžíše lze ve výtvarném umění poznat podle desek Zákona a hole. Latinská bible Vulgata v knize Exodus (34) popsala jeho tvář po sestoupení ze Sinaje jako „rohatou“ (cornuta), ačkoli hebrejské sloveso se dnes vykládá jako „zářit“. Od 11. století se proto Mojžíš zobrazoval s rohy, nejznáměji na Michelangelově soše z let 1513–1515; později rohy nahradily paprsky světla.

V numismatice se Mojžíš objevuje na morových tolarech, stříbrných ražbách tolarové hmotnosti z jáchymovské mincovny před polovinou 16. století, později ražených i v Kremnici. Na jedné straně nesou Mojžíšova hada na poušti, na druhé Ukřižování Krista, a sloužily jako amulety proti moru a jiným nemocem. Navázaly na ně jáchymovské (krušnohorské) náboženské medaile, často s náměty ze Starého zákona, které se razily do počátku 17. století.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet