Judsko

Judaea_Roman_Province.svgJudsko je historické území v jižní části Země izraelské s centrem v Jeruzalémě. Po Judsku dostali jméno Židé i judaismus. Od 4. století př. n. l. tu vznikaly vlastní mince – drobné stříbrné ražby provincie Jehud, bronzové pruty Hasmoneovců, šekely prvního povstání proti Římu a ražby Bar Kochby.

Poloha hornatá oblast mezi Jeruzalémem a Hebronem, západně od Mrtvého moře
Hlavní město Jeruzalém
Judské království od rozpadu jednotného království v 10. století př. n. l. do babylonského dobytí roku 587 nebo 586 př. n. l.
Hasmoneovská nezávislost od makabejského povstání (167–160 př. n. l.) do dobytí Jeruzaléma Pompeiem roku 63 př. n. l.
Římská provincie od roku 6 n. l., po povstání Bar Kochby přejmenována na Syria Palaestina
Místní mince stříbrné ražby Jehud, bronzové pruty Hasmoneovců, šekely prvního povstání (66–70), ražby Bar Kochby (132–135)
Římské ražby IVDAEA CAPTA Vespasiana, Tita a Domitiana

Historie

Název Judsko (hebrejsky Jehuda) pochází od biblického patriarchy Judy, čtvrtého syna Jákobova. Po rozpadu jednotného izraelského království v 10. století př. n. l. vzniklo na jihu Judské království s hlavním městem Jeruzalémem, zatímco na severu existovalo samostatné Izraelské království se Samařím. Jižní království si na rozdíl od severního uchovalo vládu davidovské dynastie až do svého zániku.

Roku 722 př. n. l. dobyli Asyřané severní Izrael a jeho obyvatelstvo deportovali, odtud představa „deseti ztracených kmenů“. Judsko přežilo jako vazalský stát, roku 587 nebo 586 př. n. l. je však vyvrátil babylonský král Nabukadnesar II., který zničil první jeruzalémský chrám a odvedl obyvatelstvo do babylonského zajetí. Toto období zásadně formovalo židovskou identitu.

Po dobytí Babylonu Peršany roku 539 př. n. l. umožnil král Kýros Veliký Židům návrat do vlasti. V následujících staletích Judsko střídavě podléhalo perské, ptolemaiovské a seleukovské nadvládě. Makabejské povstání v letech 167–160 př. n. l. vedlo k obnovení židovské nezávislosti pod vládou dynastie Hasmoneovců. Nezávislost skončila roku 63 př. n. l., kdy římský vojevůdce Gnaeus Pompeius Magnus dobyl Jeruzalém.

Za římské nadvlády vládl Judsku jako klientský král Herodes Veliký (37–4 př. n. l.), který přestavěl jeruzalémský chrám. Po sesazení jeho syna Archelaa roku 6 n. l. se Judsko stalo římskou provincií spravovanou prefekty a prokurátory, mezi nimiž byl i Pontius Pilát. První židovská válka, která vypukla roku 66, vyvrcholila roku 70 dobytím Jeruzaléma a zničením druhého chrámu. Povstání Bar Kochby (132–135) pak vedlo k přejmenování provincie na Syria Palaestina.

Mince Judska

Nejstarší místní mince jsou drobné stříbrné ražby perské provincie Jehud ze 4. století př. n. l. s aramejským nápisem YHD, později i s hebrejským YHDH. Hasmoneovci razili jen bronzové mince, především pruty, s hebrejskými nápisy a bez podobizen – Jan Hyrkán I. s dvojitým rohem hojnosti, Alexandr Jannaios s kotvou a hvězdou v diadému.

Chrámovou daň v Jeruzalémě bylo nutné platit tyrskými šekely, stříbrnými mincemi z Tyru s hlavou boha Melkarta, ceněnými pro vysokou ryzost. Za prvního povstání vznikly v Jeruzalémě vlastní stříbrné šekely, půlšekely a čtvrtšekely s paleohebrejskými nápisy Šekel Izraele a Jeruzalém svatý, kalichem a třemi granátovými jablky; vedle nich se razily i bronzové mince. Povstalci Bar Kochby přeráželi římské mince vlastními typy a jejich stříbrné tetradrachmy nesou průčelí jeruzalémského chrámu.

Po dobytí Jeruzaléma razili Vespasianus a jeho synové Titus a Domitianus ve zlatě, stříbře i bronzu mince s nápisem IVDAEA CAPTA, nejčastěji s truchlící ženou pod palmou.

Geografické vymezení

Judsko zabírá hornatou oblast mezi Jeruzalémem a Hebronem, ohraničenou na západě pobřežní nížinou, na východě Judskou pouští a Mrtvým mořem, na jihu oblastí Negevu a na severu Samařskem. Leží zde Jeruzalém, Betlém a Hebron s hrobkou patriarchů, v Judské poušti pevnost Masada a Kumrán, kde se našly svitky od Mrtvého moře.

Klima regionu je středomořské s horkými suchými léty a mírnými deštivými zimami. V moderní době se území historického Judska dělí mezi Stát Izrael a Západní břeh Jordánu, označovaný v Izraeli jako Judea a Samaří, který zůstává předmětem izraelsko-palestinského konfliktu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet