Herodes Veliký

Herodes Veliký byl král Judeje, kterého jmenoval římský senát a který vládl v letech 37 až 4 před naším letopočtem. Rozšířil jeruzalémský chrám, vybudoval přístav Caesarea Maritima a pevnost Masada. Razil jen drobné bronzové mince s řeckým nápisem, bez lidského portrétu; jedna z nich nese orla.

Titul král Judeje, jmenován římským senátem roku 40 před naším letopočtem
Vláda 37 až 4 před naším letopočtem
Původ idumejská rodina, zakladatel dynastie Herodovců
Ražby drobné bronzové mince, stříbro nerazil
Nápis na mincích ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΗΡΩΔΟΥ (krále Heroda)
Zvláštnost bez lidského portrétu; doložen i orel
Stavby jeruzalémský chrám, Masada, Caesarea Maritima, Herodion

Historie

Pocházel z idumejské rodiny, jejíž předkové byli násilím obráceni k judaismu, a k moci se dostal díky Římu. Roku 40 před naším letopočtem ho v Římě jmenoval králem senát, vlády se skutečně ujal roku 37. V římských občanských válkách stál na straně Marka Antonia; po jeho porážce u Aktia přesvědčil na Rhodu o své věrnosti Octaviana, pozdějšího Augusta, a trůn si udržel. Pro část židovské veřejnosti tak zůstal vládcem dosazeným Římem, ne legitimním panovníkem.

Jako stavebník byl výjimečný. Zdvojnásobil plochu chrámové plošiny a přestavěl jeruzalémský chrám; z opěrné zdi plošiny se dochovala Západní zeď. Vybudoval přístav Caesarea Maritima a pevnosti Masada a Herodion.

Vládu provázely rodinné tragédie: roku 29 před naším letopočtem nechal popravit svou ženu Mariamné, roku 7 syny Alexandra a Aristobula a krátce před vlastní smrtí i syna Antipatra. Evangelium podle Matouše mu připisuje vraždění neviňátek v Betlémě; většina moderních historiků příběh za historickou událost nepovažuje. Zemřel podle tradiční datace roku 4 před naším letopočtem, část badatelů klade jeho smrt až do roku 1 před naším letopočtem.

Herodovy mince

Herodes razil jen bronzové mince; stříbrnou měnu oblasti obstarávaly šekely z Tyru. Jeho ražby navazují na židovskou tradici a nenesou lidskou podobu – místo portrétu panovníka na nich jsou kotva, dvojitý roh hojnosti, přilba s hvězdou, štít, trojnožka, Hermova hůl, granátové jablko nebo palmová ratolest. Výjimkou mezi motivy je drobná ražba s orlem, první živý tvor na mincích této oblasti od perského období; badatelé ji spojují se zlatým orlem, kterého dal Herodes umístit nad vstup do chrámu.

Nápisy jsou pouze řecké, ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΗΡΩΔΟΥ (krále Heroda), zatímco jeho předchůdci Hasmonejci používali řečtinu i hebrejštinu. Větší mince nesou značku LΓ, tedy „rok 3“; katalog římských provinčních mincí je klade mezi roky 40 a 37 před naším letopočtem.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet