Herodes Veliký

Herodes Veliký byl židovský král vládnoucí z římské vůle v letech 37 až 4 před naším letopočtem. Přestavěl jeruzalémský chrám a jeho bronzové mince patří k nejzajímavějším ražbám Blízkého východu – právě proto, že se musely vyhnout zobrazení lidí i zvířat. Razil jen drobný bronz.

Historie

Pocházel z idumejské rodiny a k moci se dostal díky Římu; králem ho jmenoval senát a udržel se díky obratnému lavírování mezi Antoniem a Octavianem. Pro část židovské veřejnosti byl proto vždy vládcem z cizí vůle, ne legitimním panovníkem.

Jako stavebník byl výjimečný. Nechal přestavět jeruzalémský chrám do podoby, kterou znal Ježíšův svět a z níž zbyla Západní zeď, vybudoval přístav Caesarea Maritima, pevnost Masada a Herodion. Jeho stavby patří dodnes k nejvýznamnějším památkám regionu.

Vládu provázely rodinné tragédie: nechal popravit svou ženu Mariamné i několik vlastních synů. Právě z téhle pověsti vyrostlo evangelijní vyprávění o vraždění neviňátek, které ale historicky doloženo není a většina historiků ho považuje za literární motiv.

Herodovy mince

Herodovy ražby jsou bronzové a drobné a mají jednu nápadnou vlastnost: nenesou lidskou podobu. Židovský zákaz zobrazování se dodržoval i na mincích, takže místo portrétu panovníka na nich najdete kotvu, roh hojnosti, přilbu, tripod, vinný hrozen nebo hvězdu.

Nápisy jsou řecké, protože řečtina byla jazykem správy a obchodu; podoba mincí tak spojuje řeckou formu s židovským obsahem. Datace se u části ražeb odvozuje od roku Herodova nástupu, což je pro určení klíčové.

Sběratelsky jde o dostupné, ale náročné mince. Jsou malé, často špatně zachovalé a jejich určení vyžaduje katalog; zato jde o ražby úzce spjaté s biblickou dobou, což jim dává zvláštní postavení. Padělky jsou u této oblasti běžné právě kvůli náboženskému zájmu o ni, takže doklad původu má u dražších kusů velkou váhu.