Kýros Veliký

Kýros II. Veliký byl zakladatel perské říše Achaimenovců, který vládl v letech 559 až 530 před naším letopočtem. Postupně si podrobil Médii, Lýdii i Babylonii a vytvořil říši sahající od Malé Asie po řeku Indus, největší, jakou do té doby svět poznal. Babylon obsadil roku 539 před naším letopočtem.

Historie

Kýros se narodil kolem roku 600 před naším letopočtem jako syn perského krále Kambýsa I. a médské princezny Mandané. Podle Hérodota ho jako dítě poslal na smrt jeho děd, médský král Astyagés, který se obával proroctví o svém svržení vnukem; Kýros však přežil a vyrůstal u pastýře. Jde o legendu podobnou příběhům jiných starověkých hrdinů. V roce 559 před naším letopočtem nastoupil na perský trůn jako vazal Médského království.

Válka s Astyagem trvala podle babylonské Nabonidovy kroniky nejméně tři roky (553–550 před naším letopočtem) a skončila dobytím médského hlavního města Ekbatany. Kýros tím sjednotil Peršany a Médy pod svou vládou. Poté vytáhl proti Lýdské říši krále Kroisa; válka začala roku 547 a skončila dobytím hlavního města Sardy. Podle Hérodota Kýros Kroisa ušetřil a učinil ho svým rádcem. S Lýdií získal i Malou Asii včetně řeckých měst na pobřeží.

Největším Kýrovým triumfem bylo dobytí Babylonu. Podle Nabonidovy kroniky do něj perská vojska vstoupila bez boje a sám Kýros vjel do města 29. října 539 před naším letopočtem; Hérodotův příběh o odklonění Eufratu a vniknutí korytem řeky dobové babylonské prameny nepotvrzují. Kýros se prohlásil babylonským králem a dal sepsat takzvaný Kýrův válec, babylonský královský nápis oslavující jeho vládu. Označení „první charta lidských práv“ je novodobým výkladem, nikoli dobovým charakterem dokumentu. Válec zmiňuje návrat přesídlených obyvatel a obnovu jejich svatyní; návrat Židů z babylonského zajetí, který Kýros povolil, popisuje Bible.

Dobytá území spravoval prostřednictvím místodržitelů (satrapů) a ponechával jim značnou samosprávu; říše měla čtyři sídelní města – Pasargady, Babylon, Súsy a Ekbatany. Respektoval místní božstva a tradice. Zemřel roku 530 před naším letopočtem; podle Hérodota padl v boji s kočovnými Massagety ve Střední Asii, jiní antičtí autoři uvádějí jiné okolnosti jeho smrti. Jeho kamenný hrob v Pasargadách se dochoval dodnes.

Mince za vlády Kýra Velikého

Po dobytí Sard převzali Peršané lýdskou mincovnu. Kýros v ní pokračoval v ražbě zlatých a stříbrných statérů podle vzoru krále Kroisa, takzvaných kroiseid, které nesly přední části lva a býka proti sobě. Perské ražby tohoto typu mají zvířata ztvárněná strnuleji než lýdské originály. Za Dareia I. je nahradily vlastní perské mince, zlaté dareikos a stříbrné siglos.