Lýdská mincovna
Lýdská mincovna v Sardech, hlavním městě starověké Lýdie, je spojena se vznikem mincovnictví. V 7. století př. n. l. se v Lýdii razily jedny z prvních mincí světa z elektra, slitiny zlata a stříbra. S králem Kroisem se pojí přechod na mince z čistého zlata a stříbra, takzvané kroiseidy.
| Místo | Sardy, hlavní město Lýdie |
|---|---|
| Počátek ražby | 7. století př. n. l. |
| Kov | elektrum, za Kroisa čisté zlato a stříbro |
| Zlato v elektru prvních mincí | 46–49 % v jádře mince |
| Elektronový statér | 14,1 g, díly třetina (trité) a šestina (hekté) |
| Kroiseidy | zlatý statér 10,7 g, později 8,1 g; stříbrný statér 10,7 g |
| Motivy | hlava lva (Alyattés), přední části lva a býka proti sobě (Kroisos) |
| Pozdější ražby | achaimenovské dareiky a sikly (od Dareia I.), Alexandr Veliký, Seleukovci, římské městské ražby do 3. století n. l. |
Historie
Lýdská mincovna vznikla v hlavním městě Sardech v 7. století př. n. l., v době vlády dynastie Mermnádovců. Lýdie těžila z polohy na křižovatce obchodních cest mezi Východem a Západem. Rozbory ze Sard ukázaly, že místní zlato z řeky Paktólu bylo téměř čisté, nesmíšené se stříbrem. Lýdské elektronové mince obsahují v jádře 46–49 % zlata; jejich povrch je zlatem obohacený.
Vykopávky v sektoru Pactolus North u řeky Paktólu, mimo městské opevnění Sard, odkryly zařízení pro rafinaci elektra z první poloviny 6. století př. n. l. Pece a kupelační nádoby dokládají oddělování zlata a stříbra. Tyto nálezy samy nedokládají umístění mincovny v královském paláci ani zdejší ražební dílnu.
Za krále Alyatta nesly elektronové mince hlavu lva se slunečními paprsky na čele. Statér vážil 14,1 g a mincovna razila i jeho díly – třetiny (trité) a šestiny (hekté); běžně uváděný nejmenší díl je 1/96 statéru.
S králem Kroisem, jehož jméno se stalo synonymem bohatství, spojuje tradice přechod od elektra k mincím z čistého zlata a čistého stříbra, takzvaným kroiseidům. Kov pro ně se získával rafinací elektra přímo v Sardech. Nové vykopávky v Sardech ukazují, že první kroiseidy vznikly ještě před perským dobytím města; přesný rok reformy není znám.
Kroiseidy nesou přední části lva a býka proti sobě. Zlaté statéry vážily nejprve 10,7 g, později 8,1 g, stříbrné 10,7 g. Lehčí zlatý statér měl hodnotu deseti stříbrných, což odpovídá poměru zlata ke stříbru 1 : 13,3 podle hmotnosti.
Perský král Kýros II. Veliký dobyl Sardy v polovině 6. století př. n. l., ale lýdská mincovna pokračovala v činnosti pod achaimenovskou nadvládou a dál razila kroiseidy se lvem a býkem. Koncem 6. století př. n. l. je Dareios I. nahradil zlatými dareiky a stříbrnými sikly, které se staly standardní měnou Perské říše; Sardy zůstaly jejich hlavní mincovnou.
Alexandr Veliký získal Sardy roku 334 př. n. l. bez boje a lýdská mincovna začala razit stříbrné drachmy Alexandrova typu, v menší míře i tetradrachmy. V helénistickém období zde razili své mince Seleukovci. Za Římanů razily Sardy městské mince až do 3. století n. l. Po ničivém zemětřesení v roce 17 n. l. poslal císař Tiberius městu deset milionů sesterciů a na pět let mu odpustil daně.
Konec lýdské mincovny přišel s koncem městských ražeb ve 3. století n. l. Samotné město vyplenili Peršané na počátku 7. století a už se plně nevzpamatovalo.
Technologie a význam
Lýdská mincovna razila mince ručně: kovový střížek se položil na razidlo a úderem kladiva přes razník do něj vznikl obraz. Na rubu nejstarších mincí zůstávala jen vtlačená čtvercová nebo obdélníková prohlubeň, kroiseidy mají na rubu dvě vtlačené čtvercové prohlubně.
Ekonomický dopad lýdské mincovny byl zásadní. Mince nahradily vážení drahého kovu při každé platbě: královská značka ručila za hmotnost a obsah kovu.
