Izrael

Izrael je stát na Blízkém východě při východním pobřeží Středozemního moře, vyhlášený 14. května 1948 na části území britského mandátu Palestina. Je parlamentní republikou s jednokomorovým Knesetem, jeho měnou je nový izraelský šekel (ILS) o 100 agorách a provází jej spor o území Palestiny.

Historie

Území dnešního Izraele a palestinských území patří k historicky nejvýznamnějším oblastem světa. V antice zde existovala řada městských států a království, později oblast ovládly velké říše od Asyřanů a Babyloňanů přes Persii a helénistické státy až po Řím. Římská éra přinesla židovská povstání a následné represe, po nichž se židovské obyvatelstvo postupně rozptýlilo do diaspory. Region zároveň získal mimořádný náboženský význam pro judaismus, křesťanství i islám.

Od 7. století oblast ovládaly islámské říše, po nich křižáci, roku 1260 připadla mamlúckému sultanátu a roku 1516 se stala součástí Osmanské říše. V 19. století se v evropském prostředí zformovalo sionistické hnutí, které usilovalo o vytvoření židovské národní domoviny. Do oblasti se postupně stěhovaly židovské komunity z Evropy i z jiných částí světa a prohlubovalo se napětí s místním arabským obyvatelstvem. Roku 1917 oblast obsadila britská armáda a po první světové válce ji Británie spravovala jako mandát Palestina. V meziválečném období i během druhé světové války přistěhovalectví zesilovalo; holokaust pak výrazně posílil politickou podporu myšlence samostatného židovského státu.

Dne 29. listopadu 1947 přijalo Valné shromáždění OSN plán na rozdělení mandátního území na židovský a arabský stát. Po vyhlášení Státu Izrael 14. května 1948, den před koncem britského mandátu, následovala válka se sousedními arabskými státy a rozsáhlé uprchlické pohyby, které dodnes zůstávají jedním z klíčových bodů sporu. V dalších desetiletích se Izrael účastnil řady konfliktů, které měnily hranice i politické poměry v regionu. Izraelskou společnost utvořili přistěhovalci z Evropy, severní Afriky, Blízkého východu i z bývalého Sovětského svazu; vedle židovského obyvatelstva zde žije i významná arabská menšina.

Od druhé poloviny 20. století probíhaly opakované pokusy o mírové urovnání izraelsko-palestinského konfliktu i širších vztahů se sousedy. Bezpečnostní otázky zůstávají trvalou součástí veřejného života. Zároveň se Izrael stal technologicky vyspělou zemí s významným vědeckým zázemím, rozvinutým průmyslem a vysokou mírou urbanizace.

Stát, společnost a měna

Izrael je parlamentní republika, v níž zákonodárnou moc vykonává jednokomorový Kneset a vládnou koaliční vlády. Společnost je kulturně i nábožensky různorodá: vedle sekulárních obyvatel žijí v zemi různé proudy judaismu, dále muslimové, křesťané a další menšiny. Demografii i jazykové prostředí dlouhodobě formovalo přistěhovalectví; úředním jazykem je hebrejština a arabština má zvláštní status.

Ekonomika stojí na službách, technologiích, výzkumu a průmyslu, zejména v oblasti informačních technologií, medicíny a obranných technologií. V každodenním životě hrají velkou roli bezpečnostní opatření a povinná vojenská služba, z níž platí výjimky pro některé skupiny obyvatelstva. Geografie je pestrá: od středomořského pobřeží přes hornatější vnitrozemí až po suché oblasti na jihu, což ovlivňuje hospodaření s vodou i urbanistický rozvoj.

Měnou Izraele je nový izraelský šekel, který se dělí na 100 agor a vydává jej Banka Izraele. V prvních letech státu platila palestinská libra, od roku 1952 izraelská libra, kterou roku 1980 nahradil šekel v poměru 10 : 1. V polovině 80. let jej vystřídal nový šekel v poměru 1 000 : 1. Některé izraelské mince přebírají motivy starověkých židovských ražeb: mince 5 agor napodobuje minci ze 4. roku války proti Římu s lulavem mezi dvěma etrogy, mince 10 agor sedmiramenný svícen z mince Antigona II. Mattathiáše.