Jáchymovská mincovna
Jáchymovská mincovna byla česká mincovna v Krušných horách, činná v letech 1520–1670. Založili ji Šlikové pro ražbu z místního stříbra a její velké stříbrné mince, zvané tálské groše neboli Joachimsthalery, daly jméno tolaru a přes něj i dolaru. Roku 1528 ji převzal Ferdinand I.
| Období ražby | 1520–1670 |
|---|---|
| Mincovní právo | sněmovní usnesení 9. 1. 1520 pro Štěpána Šlika a bratry, potvrzeno Ludvíkem Jagellonským 1523 |
| Vydavatelé | Šlikové; Ferdinand I., Maxmilián II., Rudolf II., Matyáš, Fridrich Falcký, Ferdinand II., Ferdinand III., Leopold I. |
| Hlavní nominály | tolary, jejich díly a násobky, pražské groše, zlatníky (1561–1573), krejcary |
| Poslední ražba | 3krejcar 1670 |
| Zánik | uzavřena 1670, zrušena 1671 |
| Budova dnes | Muzeum Královská mincovna Jáchymov |
Historie
Vznik jáchymovské mincovny je spojen s objevem vydatných stříbrných ložisek v Krušných horách u osady Konradsgrün v letech 1512–1516. Držiteli panství byli Šlikové, kteří po roce 1516 začali stříbro těžit a zpočátku je prodávali norimberským podnikatelům. Z hornické osady rychle vyrostlo nové město Jáchymov.
Klíčový krok přišel 9. ledna 1520, kdy Štěpán Šlik se svými bratry získal usnesením českého zemského sněmu povolení razit v Jáchymově vlastní mince. Měl razit groše podle kutnohorského vzoru a zároveň větší stříbrné mince v hodnotě rýnského zlatého a jejich poloviny a čtvrtiny. Tyto mince měly hmotnost i ryzost saského zlatníkového groše a říkalo se jim tálské groše, německy Joachimsthaler. Ze zkráceného tvaru Thaler vzniklo jméno tolar, které později převzala dlouhá řada evropských velkých stříbrných mincí i americký dolar.
Protože první šlikovské tolary nepatřily do české mincovní soustavy, v níž byl hlavním nominálem stále pražský groš, vyvážely se do sousedního Saska. Pro domácí oběh razila mincovna v menší míře pražské groše s titulem krále Ludvíka; podle povolení měly tvořit třetinu produkce.
Král Ludvík I. Jagellonský Šlikům mincovní právo dodatečně potvrdil 17. října 1523 v Budíně. Sněmovní usnesení však podmiňovalo ražbu tím, že nebude na újmu zemským právům, a této výhrady využil Ferdinand I., když Šlikům roku 1528 mincovní právo odňal. Mincovna se stala královskou a Šlikové ji až do roku 1545 vedli jako královští provozovatelé.
Za Ferdinanda I. razila mincovna dvoutolary, tolary a jejich díly, pražské groše a takzvané nové groše. Roku 1561 přešly české země na zlatníkovou měnu a v Jáchymově se razily zlatníky, půlzlatníky, desetikrejcary a dvoukrejcary; za Maxmiliána II. pokračovaly stejné nominály až do návratu tolarové měny roku 1573. Za Rudolfa II. a Matyáše se opět razily dvoutolary, tolary, půltolary a čtvrttolary, bílé a malé groše.
Za stavovského povstání a vlády Fridricha Falckého vznikaly 48krejcary, 24krejcary, 12krejcary a 3krejcary. Za Ferdinanda II. se v období dlouhé mince razily 150krejcary, 120krejcary, 75krejcary, 60krejcary i menší hodnoty, po roce 1623 znovu plnohodnotné tolary s díly a násobky a drobné krejcarové mince. Ferdinand III. zde nechal razit i trojnásobky až pětinásobky tolaru. Těžba stříbra však od druhé poloviny 16. století upadala a mincovnu dále oslabila třicetiletá válka a vojenská drancování v pohraničí, například švédský vpád na jaře 1640. Posledním panovníkem, jehož jménem se v Jáchymově razilo, byl Leopold I.; poslední ražbou je 3krejcar s letopočtem 1670. Téhož roku byla mincovna uzavřena a roku 1671 zrušena.
Ražby, medaile a budova
Pro numismatiku je Jáchymov zásadní především díky šlikovským tolarům, které se staly vzorem velké stříbrné mince pro celou Evropu. Vedle tolarů a jejich násobků razila mincovna nominály pro běžný oběh, od pražských a bílých grošů po krejcary, a příležitostně v malém množství i zlaté odražky stříbrných nominálů.
V 16. století se v Jáchymově hojně razily také medaile ve váze tolarů, jejich dílů a násobků. Nesly biblické výjevy a sloužily jako dary ke křtu, Velikonocům a Vánocům nebo jako ochrana před nemocemi, zejména morem – pak se jim říkalo morové tolary. Pro mincovnu pracovali medailéři Nikl a Wolf Militzové, H. Dietrich, C. Welcz a Z. Kempf. Jáchymovské medaile se pro svou oblibu často napodobovaly a pro uměleckou hodnotu jsou dodnes vysoce ceněné.
Budova mincovny prošla nákladnou rekonstrukcí a dnes v ní sídlí muzeum historie dolování a mincování v Jáchymově.
