Krejcar
Krejcar je drobný nominál střední Evropy, německy Kreuzer, jehož jméno souvisí s křížem na tyrolských ražbách. Neměl jeden stálý kov ani hmotnost. V rakouských soustavách se před reformou roku 1857 počítalo 60 krejcarů na zlatý, po zavedení rakouské měny roku 1857 pak 100 nových krejcarů na zlatý.
| Německý název | Kreuzer |
|---|---|
| Tyrolský katalogový příklad | Merano, 1460 |
| Průměr tyrolského příkladu | 18 mm |
| Ryzost tyrolského příkladu | 500/1000 |
| Rakouské soustavy před rokem 1857 | 1 zlatý = 60 krejcarů |
| Rakouská měna od roku 1857 | 1 zlatý = 100 nových krejcarů |
| Jednotná hmotnost všech krejcarů | neexistovala |
Krejcar v proměnlivých soustavách
Krejcar, německy Kreuzer, patřil po staletí k drobným nominálům střední Evropy. Jeho název souvisí s křížovým motivem raných tyrolských ražeb, ale pozdější mince nesdílely jednu neměnnou podobu ani technický standard.
Publikace Oesterreichische Nationalbank uvádí tyrolský krejcar z Merana z roku 1460 o průměru 18 milimetrů; od téhož roku snížil Zikmund Bohatý mincovní ryzost krejcarů na 500/1000. Údaj patří danému období tyrolského mincovnictví.
Krejcary různých zemí a století se lišily kovem, hmotností, ryzostí i účetním kurzem. U konkrétní mince je nutné ověřit vydavatele, mincovnu, datum a příslušnou měnovou soustavu.
Šedesát a sto krejcarů
V rakouských měnových soustavách před reformou roku 1857 se zlatý dělil na 60 krejcarů. Zavedení rakouské měny roku 1857 převedlo zlatý na desetinné dělení po 100 nových krejcarech.
Oba přepočty jsou správné jen s uvedením období. Bez data by tabulka vytvářela dojem rozporu nebo univerzálního vztahu, který pro celou historii krejcaru neplatil.