Ludvík Jagellonský

Ludvík Jagellonský (1506–1526) byl český a uherský král z rodu Jagellonců, který nastoupil na trůn jako dítě a padl ve dvaceti letech v bitvě u Moháče. Zemřel bez potomka, takže obě koruny připadly Habsburkům – a začalo tak jejich panování ve střední Evropě, které trvalo bezmála čtyři století.

Historie

Ludvík se narodil roku 1506 jako dlouho očekávaný syn Vladislava II. Jagellonského. Korunován byl ještě jako nemluvně – uherským králem ve dvou letech, českým ve třech – aby se předešlo sporům o nástupnictví. Když mu bylo deset, otec zemřel a chlapec se ocitl v čele dvou království, jejichž skutečnou moc drželi zemští úředníci a šlechta.

Vláda nezletilého panovníka znamenala v obou zemích oslabení královské moci. V Čechách rostl vliv stavů, v Uhrách se šlechta rozdělila do znepřátelených táborů. Královská pokladna byla prázdná natolik, že si dvůr půjčoval na běžný provoz – a právě finanční nouze se promítla i do mincovnictví, kde se snižovala kvalita drobných ražeb.

Zásadní hrozbou byla expanze Osmanské říše. Roku 1526 vytáhl sultán Sulejman I. do Uher a Ludvík mu vyjel vstříc s vojskem, které bylo v podstatné přesile poraženo. Bitva u Moháče 29. srpna 1526 trvala pár hodin; král při útěku z bojiště zahynul v bažině, když se pod ním splašil kůň.

Následky byly dalekosáhlé. Uhry se rozpadly na tři části, z nichž velká zůstala pod osmanskou nadvládou na sto padesát let. Český a uherský trůn připadl Ludvíkovu švagrovi Ferdinandovi I. Habsburskému – a habsburská vláda v českých zemích, která tím začala, skončila teprve roku 1918.

Ražby Ludvíkovy doby

Jagellonské mincovnictví navazuje na starší českou tradici, ale nese stopy hospodářské tísně. Hlavní ražbou zůstal pražský groš z Kutné Hory, jehož obsah stříbra ale klesal; vedle něj obíhaly drobné bílé peníze a haléře, u nichž je zhoršování kvality vidět ještě zřetelněji.

Sběratelsky je zajímavější uherská strana. Uherské dukáty z kremnického zlata patřily k nejkvalitnějším v Evropě a razily se i za Ludvíka; jejich stálá ryzost kontrastuje s upadající stříbrnou mincí. Právě tyhle dukáty jsou dnes vyhledávanou položkou.

Zvláštní skupinu tvoří ražby Šliků z Jáchymova, které vznikaly v posledních letech Ludvíkovy vlády – zemský sněm je povolil roku 1520. Tolar tedy vznikl za panovníka, kterého si dnes většina lidí spojuje spíš s porážkou než s mincovnictvím.