Ludvík Jagellonský

Ludvík JagellonskýLudvík Jagellonský (1506–1526) byl český a uherský král z rodu Jagellonců, vládnoucí od roku 1516. Padl ve dvaceti letech v bitvě u Moháče bez potomka a jeho trůny získal švagr Ferdinand I. Habsburský, v Uhrách ve sporu s Janem Zápolským. Za jeho vlády začaly v Jáchymově vznikat tolary.

Narozen 1. července 1506, Budín
Zemřel 29. srpna 1526 u Moháče
Dynastie Jagellonci
Uherský král 1516–1526, korunován 4. června 1508 ve Stoličném Bělehradě
Český král 1516–1526, korunován 11. března 1509 v Praze
Manželka Marie Habsburská
Nástupce Ferdinand I. Habsburský, v Uhrách i Jan Zápolský
Ražby v Čechách bílý a malý peníz, pražský groš (Kutná Hora 1523–1524), dukát, jáchymovské tolary Šliků

Historie

Ludvík se narodil 1. července 1506 v Budíně jako syn Vladislava II. Jagellonského. Korunován byl ještě jako malé dítě – uherským králem roku 1508, českým roku 1509 –, aby se předešlo sporům o nástupnictví. Když mu bylo devět, otec zemřel a chlapec se ocitl v čele dvou království, jejichž skutečnou moc drželi zemští úředníci a šlechta.

Vláda nezletilého panovníka znamenala v obou zemích oslabení královské moci. V Čechách se přeli panský a městský stav; spory částečně zmírnila Svatováclavská smlouva z 24. října 1517. Ludvík přijel do Čech až v březnu 1522, odňal stavům správu financí a vyměnil část zemských úředníků, po jeho návratu do Uher se však spory znovu vyhrotily. Královská pokladna byla prázdná natolik, že si dvůr půjčoval na běžný provoz – a finanční nouze se promítla i do mincovnictví, kde klesala jakost stříbrných ražeb.

Zásadní hrozbou byla expanze Osmanské říše. Roku 1526 vytáhl sultán Sulejman I. do Uher a Ludvík mu vyjel vstříc s vojskem, nad nímž měli Osmané výraznou přesilu. Bitva u Moháče 29. srpna 1526 skončila během necelých dvou hodin zničením uherského vojska; král při útěku z bojiště spadl s koněm do potoka Csele a utonul.

Následky byly dalekosáhlé. Ludvíkem po meči vymřela česká a uherská větev Jagellonců. Český trůn získal Ludvíkův švagr Ferdinand I. Habsburský; v Uhrách mu korunu upíral Jan Zápolský a velkou část země postupně ovládli Osmané. Habsburská vláda v českých zemích, která tím začala, skončila teprve roku 1918.

Ražby Ludvíkovy doby

Ludvík převzal mincovní systém svého otce beze změny. V Kutné Hoře se razily hlavně drobné bílé peníze (0,43 g, jakost 375/1000) a malé peníze (0,39 g, jakost 188/1000). Pražský groš (2,8 g, jakost 437/1000) vznikal jen v letech 1523–1524 a ve velmi omezeném množství. V Čechách vzácně pokračovala i ražba dukátů, které měly hodnotu 30–33 pražských grošů. V Uhrách se za Ludvíka dál razily zlaté dukáty, mimo jiné v Kremnici.

Zvláštní skupinu tvoří jáchymovské ražby Šliků, které vznikaly v posledních letech Ludvíkovy vlády – zemský sněm je povolil roku 1520 a král Ludvík je privilegiem potvrdil roku 1523. Vedle proslulých jáchymovských tolarů a jejich dílů tam vznikaly i pražské groše, které se od kutnohorských liší šlikovským štítkem v opise rubu. Jáchymovský tolar, od něhož odvozují své jméno tolar i dolar, tedy vznikl za panovníka, kterého si dnes většina lidí spojuje spíš s porážkou než s mincovnictvím.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet