Bílý peníz

Bílý peníz je drobná, většinou jednostranná stříbrná mince českých zemí s českým dvouocasým lvem. Zavedl ji Vladislav II. Jagellonský a pravidelně se razila od roku 1483 v Kutné Hoře. Měla hodnotu 1/7 pražského groše, dělila se na dva malé peníze (haléře) a vážila průměrně 0,38 g.

Schválení ražby sněmem květen 1471, za Vladislava II. Jagellonského
Začátek pravidelné ražby 10. března 1483, Kutná Hora
Hodnota 1/7 pražského groše
Dělení na dva malé peníze, tedy haléře
Průměr 13–14 mm
Hmotnost 0,38 g, průměr ražeb Vladislava II. Jagellonského
Jakost 0,407, ražby Vladislava II. Jagellonského
Mincovny za Jagellonců jen Kutná Hora; za Habsburků také Praha, Krnov, Jáchymov, České Budějovice a Vratislav
Zvláštní ročník 1619, stavovská ražba v Kutné Hoře

Historie

Bílý penízBílý peníz zavedl jako nový drobný nominál Vladislav II. Jagellonský. Český sněm schválil jeho ražbu v květnu 1471, podle písemných pramenů však ražba v Kutné Hoře fakticky začala až 10. března 1483. Mince měla hodnotu 1/7 pražského groše a dělila se na dva malé peníze neboli haléře. Ražba navazovala na starší díly pražského groše – parvy.

Za Vladislava II. nesl bílý peníz na líci v kruhu českého dvouocasého lva s opisem WLADISLAVS SECVNDVS, jehož zakončení a tvary písmen se liší v řadě variant. Rub byl hladký; jen nejstarší emise má na rubu vyražené velké písmeno W a nazývá se dvoustranný bílý peníz. Letopočet mince nenesly, a jejich chronologie proto dosud není vyjasněná. Ve vzácných exemplářích jsou známy také tlusté bílé peníze Vladislava II. o hmotnosti 2,35–3,40 g.

Jeho nástupce Ludvík I. Jagellonský razil bílé peníze stejného vzoru s opisem LVDOVICVS PRIMVS. Hmotnost a jakost se výrazněji nezměnily a průměr zůstal stejný. Dvoustranné Ludvíkovy bílé peníze známé nejsou. Některé jeho typy se dříve připisovaly jáchymovské mincovně, podle současného bádání se však za Jagellonců razily bílé peníze jen v Kutné Hoře.

S nástupem Habsburků mincoven přibylo. Ferdinand I. razil bílé peníze v Praze, Kutné Hoře a Krnově. Kutná Hora razila první emisi bez letopočtu, další ročníky už letopočet nesly; Praha razila ročníky 1561–1564 a Krnov jen dva vzácné typy. Maxmilián II. nechal bílé peníze razit ve všech pěti mincovnách Koruny české – v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově, Českých Budějovicích a Vratislavi. Rudolf II. razil v Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích; kutnohorský ročník 1601 je znám i jako hranáč. Matyáš ponechal ražbu jen v Kutné Hoře.

Naposledy razili bílý peníz čeští stavové v Kutné Hoře s ročníkem 1619 a opisem IN DEO FORTITVDO. Tato ražba je vysoce vzácná a byla často padělána. Známé jsou i dobové padělky bílých peněz, například Ludvíka Jagellonského, zhotovené ze soudobého černého penízu.

Hodnota a parametry

V jagellonské soustavě se pražský groš dělil na 7 bílých peněz neboli 14 haléřů. Vladislavovu ražbu haléřů, zvaných černé peníze, zahájilo nařízení z března 1482 a bílý peníz přibyl o rok později jako mezistupeň mezi haléřem a grošem.

Ražby Vladislava II. měly průměrně 0,38 g při jakosti 0,407 a průměru 13–14 mm. Stavovský mincovní řád z 28. června 1619 předepisoval bílému penízi hmotnost 0,36 g a jakost 0,195 – při téměř stejné hmotnosti tedy obsahoval méně než polovinu stříbra jagellonské mince.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet