Bílý peníz
Bílý peníz je drobná, většinou jednostranná stříbrná mince českých zemí s českým dvouocasým lvem. Zavedl ji Vladislav II. Jagellonský a pravidelně se razila od roku 1483 v Kutné Hoře. Měla hodnotu 1/7 pražského groše, dělila se na dva malé peníze (haléře) a vážila průměrně 0,38 g.
| Schválení ražby sněmem | květen 1471, za Vladislava II. Jagellonského |
|---|---|
| Začátek pravidelné ražby | 10. března 1483, Kutná Hora |
| Hodnota | 1/7 pražského groše |
| Dělení | na dva malé peníze, tedy haléře |
| Průměr | 13–14 mm |
| Hmotnost | 0,38 g, průměr ražeb Vladislava II. Jagellonského |
| Jakost | 0,407, ražby Vladislava II. Jagellonského |
| Mincovny | za Jagellonců jen Kutná Hora; za Habsburků také Praha, Krnov, Jáchymov, České Budějovice a Vratislav |
| Zvláštní ročník | 1619, stavovská ražba v Kutné Hoře |
Historie
Bílý peníz zavedl jako nový drobný nominál Vladislav II. Jagellonský. Český sněm schválil jeho ražbu v květnu 1471, podle písemných pramenů však ražba v Kutné Hoře fakticky začala až 10. března 1483. Mince měla hodnotu 1/7 pražského groše a dělila se na dva malé peníze neboli haléře. Ražba navazovala na starší díly pražského groše – parvy.
Za Vladislava II. nesl bílý peníz na líci v kruhu českého dvouocasého lva s opisem WLADISLAVS SECVNDVS, jehož zakončení a tvary písmen se liší v řadě variant. Rub byl hladký; jen nejstarší emise má na rubu vyražené velké písmeno W a nazývá se dvoustranný bílý peníz. Letopočet mince nenesly, a jejich chronologie proto dosud není vyjasněná. Ve vzácných exemplářích jsou známy také tlusté bílé peníze Vladislava II. o hmotnosti 2,35–3,40 g.
Jeho nástupce Ludvík I. Jagellonský razil bílé peníze stejného vzoru s opisem LVDOVICVS PRIMVS. Hmotnost a jakost se výrazněji nezměnily a průměr zůstal stejný. Dvoustranné Ludvíkovy bílé peníze známé nejsou. Některé jeho typy se dříve připisovaly jáchymovské mincovně, podle současného bádání se však za Jagellonců razily bílé peníze jen v Kutné Hoře.
S nástupem Habsburků mincoven přibylo. Ferdinand I. razil bílé peníze v Praze, Kutné Hoře a Krnově. Kutná Hora razila první emisi bez letopočtu, další ročníky už letopočet nesly; Praha razila ročníky 1561–1564 a Krnov jen dva vzácné typy. Maxmilián II. nechal bílé peníze razit ve všech pěti mincovnách Koruny české – v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově, Českých Budějovicích a Vratislavi. Rudolf II. razil v Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích; kutnohorský ročník 1601 je znám i jako hranáč. Matyáš ponechal ražbu jen v Kutné Hoře.
Naposledy razili bílý peníz čeští stavové v Kutné Hoře s ročníkem 1619 a opisem IN DEO FORTITVDO. Tato ražba je vysoce vzácná a byla často padělána. Známé jsou i dobové padělky bílých peněz, například Ludvíka Jagellonského, zhotovené ze soudobého černého penízu.
Hodnota a parametry
V jagellonské soustavě se pražský groš dělil na 7 bílých peněz neboli 14 haléřů. Vladislavovu ražbu haléřů, zvaných černé peníze, zahájilo nařízení z března 1482 a bílý peníz přibyl o rok později jako mezistupeň mezi haléřem a grošem.
Ražby Vladislava II. měly průměrně 0,38 g při jakosti 0,407 a průměru 13–14 mm. Stavovský mincovní řád z 28. června 1619 předepisoval bílému penízi hmotnost 0,36 g a jakost 0,195 – při téměř stejné hmotnosti tedy obsahoval méně než polovinu stříbra jagellonské mince.
