Peníz

Peníz je drobná jednostranná stříbrná mince českého grošového období. Zavedl ji mincovní řád z roku 1384 jako sedminu pražského groše a dělila se na dva haléře. Razila se nejprve se čtyřrázem, od poloviny 15. století jako kruhová a od roku 1483 jako bílý peníz. Slovo peníz znamenalo i minci obecně.
| Druh | drobná jednostranná stříbrná mince |
|---|---|
| Zavedení | mincovní řád z roku 1384, za Václava IV. |
| Hodnota | 1/7 pražského groše, při zhoršování mince až 1/13 |
| Dělení | 1 peníz = 2 haléře |
| Hlavní mincovna | Kutná Hora |
| Typy v Čechách | peníz se čtyřrázem (do poloviny 15. století), kruhový peníz (od poloviny 15. století), bílý peníz (1483–1619) |
| Obraz | český lev, na moravských ražbách orlice |
| Bílý peníz Vladislava II. | průměrně 0,38 g, ryzost 407/1000, průměr 13–14 mm |
Historie
Slovo peníz je příbuzné s německým Pfennig a anglickým penny. V českých písemných pramenech se objevuje na konci 13. století a zprvu označovalo minci vůbec; z něj vychází i obecné slovo Peníze.
Mincovní řád z roku 1384 za Václava IV. zavedl vedle dosavadních parvů dvě nové drobné mince na čtyřhranném střížku: peníz (nummus) v hodnotě 1/7 groše a haléř v hodnotě 1/14 groše. Ani jeden nenesl opis. Peníz měl obraz českého lva, haléř korunu. Roztepáním čtvercového střížku do kulatého tvaru vznikal na minci čtvercový rámec, čtyřráz. Peníz se čtyřrázem se razil v Kutné Hoře až do poloviny 15. století; jeho hodnota postupně klesala, takže na groš místo sedmi připadalo až třináct peněz. Za husitských válek se razil i z mědi. Peníze se čtyřrázem razila od konce 14. století také Morava, s šachovanou a později hladkou orlicí, a města Brno, Olomouc a Jihlava.
V polovině 15. století nahradil v Kutné Hoře peníz se čtyřrázem kruhový peníz, pojmenovaný podle hladkého kruhu na obvodu. Většina kutnohorských kruhových peněz nese českého lva kráčejícího doleva, polovinou kruhového peníze byl haléř bez čtyřrázu. S moravskou orlicí ho razily také Brno, Jihlava a Znojmo.
Za Vladislava II. Jagellonského schválil český sněm roku 1471 nový nominál, bílý peníz, ražba v Kutné Hoře ale začala až 10. března 1483. Měl hodnotu 1/7 pražského groše a dělil se na dva malé peníze. Bílé peníze razili i Ludvík Jagellonský, Habsburkové od Ferdinanda I. po Matyáše a naposledy čeští stavové roku 1619 v Kutné Hoře s opisem IN DEO FORTITVDO. Mincovní řád stavů z téhož roku počítal vedle bílého peníze (0,36 g) i s černým penízem (0,30 g).
Jak peníz poznat
Většina peněz je jednostranná, druhá strana zůstala hladká. Peníz se čtyřrázem nese kráčejícího lva hledícího doleva uvnitř čtvercového rámce, měří 14–16 mm a nemá opis. Kruhový peníz má místo rámce hladký kruh. Bílý peníz Vladislava II. má lva v kruhu a opis WLADISLAVS SECVNDVS, nejstarší emise mají na rubu písmeno W. Bílé peníze Ludvíka Jagellonského nesou opis LVDOVICVS PRIMVS, většina ražeb Habsburků od Ferdinanda I. i letopočet. Peníze se čtyřrázem a kruhové peníze nejsou datované, proto se jejich chronologie určuje podle typu.
