Peníz

Bílý peníz Ludvíka Jagellonského s českým lvem a částí opisu LVDOVICVS

Peníz je drobná jednostranná stříbrná mince českého grošového období. Zavedl ji mincovní řád z roku 1384 jako sedminu pražského groše a dělila se na dva haléře. Razila se nejprve se čtyřrázem, od poloviny 15. století jako kruhová a od roku 1483 jako bílý peníz. Slovo peníz znamenalo i minci obecně.

Druh drobná jednostranná stříbrná mince
Zavedení mincovní řád z roku 1384, za Václava IV.
Hodnota 1/7 pražského groše, při zhoršování mince až 1/13
Dělení 1 peníz = 2 haléře
Hlavní mincovna Kutná Hora
Typy v Čechách peníz se čtyřrázem (do poloviny 15. století), kruhový peníz (od poloviny 15. století), bílý peníz (1483–1619)
Obraz český lev, na moravských ražbách orlice
Bílý peníz Vladislava II. průměrně 0,38 g, ryzost 407/1000, průměr 13–14 mm

Historie

Slovo peníz je příbuzné s německým Pfennig a anglickým penny. V českých písemných pramenech se objevuje na konci 13. století a zprvu označovalo minci vůbec; z něj vychází i obecné slovo Peníze.

Mincovní řád z roku 1384 za Václava IV. zavedl vedle dosavadních parvů dvě nové drobné mince na čtyřhranném střížku: peníz (nummus) v hodnotě 1/7 groše a haléř v hodnotě 1/14 groše. Ani jeden nenesl opis. Peníz měl obraz českého lva, haléř korunu. Roztepáním čtvercového střížku do kulatého tvaru vznikal na minci čtvercový rámec, čtyřráz. Peníz se čtyřrázem se razil v Kutné Hoře až do poloviny 15. století; jeho hodnota postupně klesala, takže na groš místo sedmi připadalo až třináct peněz. Za husitských válek se razil i z mědi. Peníze se čtyřrázem razila od konce 14. století také Morava, s šachovanou a později hladkou orlicí, a města Brno, Olomouc a Jihlava.

V polovině 15. století nahradil v Kutné Hoře peníz se čtyřrázem kruhový peníz, pojmenovaný podle hladkého kruhu na obvodu. Většina kutnohorských kruhových peněz nese českého lva kráčejícího doleva, polovinou kruhového peníze byl haléř bez čtyřrázu. S moravskou orlicí ho razily také Brno, Jihlava a Znojmo.

Za Vladislava II. Jagellonského schválil český sněm roku 1471 nový nominál, bílý peníz, ražba v Kutné Hoře ale začala až 10. března 1483. Měl hodnotu 1/7 pražského groše a dělil se na dva malé peníze. Bílé peníze razili i Ludvík Jagellonský, Habsburkové od Ferdinanda I. po Matyáše a naposledy čeští stavové roku 1619 v Kutné Hoře s opisem IN DEO FORTITVDO. Mincovní řád stavů z téhož roku počítal vedle bílého peníze (0,36 g) i s černým penízem (0,30 g).

Jak peníz poznat

Většina peněz je jednostranná, druhá strana zůstala hladká. Peníz se čtyřrázem nese kráčejícího lva hledícího doleva uvnitř čtvercového rámce, měří 14–16 mm a nemá opis. Kruhový peníz má místo rámce hladký kruh. Bílý peníz Vladislava II. má lva v kruhu a opis WLADISLAVS SECVNDVS, nejstarší emise mají na rubu písmeno W. Bílé peníze Ludvíka Jagellonského nesou opis LVDOVICVS PRIMVS, většina ražeb Habsburků od Ferdinanda I. i letopočet. Peníze se čtyřrázem a kruhové peníze nejsou datované, proto se jejich chronologie určuje podle typu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet