Malý peníz
Malý peníz, nazývaný také haléř, je drobná jednostranná stříbrná mince, kterou od 16. března 1482 do roku 1619 razila Kutná Hora, roku 1583 také Praha. Za Vladislava II. Jagellonského vážil 0,36 g a obsahoval kolem 0,18 g stříbra. Nese korunované písmeno panovníka, od roku 1530 také letopočet.
| Kov | stříbro |
|---|---|
| Hodnota při zavedení | 1/14 pražského groše |
| Období ražby | 1482–1619 |
| Hlavní mincovna | Kutná Hora (Praha jen roku 1583) |
| Hmotnost (Vladislav II.) | 0,36 g |
| Hmotnost (Ludvík Jagellonský) | 0,39 g |
| Ražba | jednostranná, korunované písmeno panovníka |
| Poslední ražba | Matyáš Habsburský, Kutná Hora, ročník 1619 |
Historie
Ražbu malých peněz zavedl Vladislav II. Jagellonský; v Kutné Hoře začala 16. března 1482. Čtrnáct těchto drobných mincí mělo platit jeden pražský groš. Jediná ražená strana nese velké dvojité korunované písmeno W. Mince nejsou datované a jejich pořadí se určuje podle tvaru písmene: za nejstarší se považují typy s vysokým písmenem a špičatými patkami, za mladší typy s nízkým, širokým písmenem a tupými patkami.
Za Ludvíka Jagellonského se malé peníze razily opět jen v Kutné Hoře a vážily o něco víc, 0,39 g. Pod korunou různých tvarů nesou písmena R-L-P (rex Ludovicus primus), z nichž prostřední L je velké a existuje v řadě kresebných variant; podle nich sestavil dodnes uznávanou chronologii K. Castelin. Výjimkou je malý peníz dvoustranný, který má místo písmen R a P kroužky a na druhé straně českého lva bez opisu. Dříve se připisoval Ladislavu Pohrobkovi, dnes se řadí mezi nejstarší Ludvíkovy malé peníze.
Ferdinand I. razil malé peníze také jen v Kutné Hoře. Nejstarší typy jsou bez letopočtu a nesou pod císařskou korunou písmena R-F-P (rex Ferdinandus primus); datované ražby mají ročníky z let 1530–1563. Malé peníze Maxmiliána II. s korunovaným písmenem M mezi číslicemi letopočtu jsou všechny datované (1564–1577) a pocházejí rovněž z Kutné Hory.
Rudolf II. razil malé peníze s korunovaným písmenem R mezi číslicemi letopočtu v Kutné Hoře (1577–1578 a 1580–1612) a jako jediný také v Praze, kde vznikl jen ročník 1583 za mincmistra Lazara Erckera. Naposledy se malý peníz razil za Matyáše Habsburského v Kutné Hoře s ročníky 1612–1616 a 1618–1619; nese korunované písmeno M a pod ním letopočet.
Typologii raných ražeb umožnil hlavně nález u Mělníka z roku 1928, který obsahoval téměř 1 500 malých peněz Vladislava II., Ludvíka Jagellonského a Ferdinanda I.
Podoba a název
Malý peníz je jednostranná mince s jediným znamením: korunou a velkým písmenem nebo skupinou písmen, která označují panovníka. Výjimkou je zmíněný dvoustranný typ Ludvíka Jagellonského. Letopočet se objevil za Ferdinanda I. roku 1530, od Maxmiliána II. je datovaná každá ražba.
Vedle názvu haléř se pro malý peníz používal také výraz finda, jehož původ není jasný. Za malý peníz se někdy označuje i dvoustranný haléř Rudolfa II. z Vratislavi s letopočtem 1584; pro tuto ražbu se však lépe hodí název slezský haléř.
