Křestní medaile

Křestní medaile jsou medaile s křestními výjevy, například křtem Ježíše Janem Křtitelem, a s biblickými citáty, které pokřtěný dostal darem, obvykle od kmotra. Hojně se razily od 17. do 19. století, hlavně v Německu; vyrývalo se do nich jméno pokřtěného, případně kmotra.
| Druh | příležitostná medaile ke křtu |
|---|---|
| Rozkvět | 17.–19. století |
| Hlavní oblast | německé země |
| Dárce | obvykle kmotr |
| Motivy | křestní výjevy, například křest Ježíše Janem Křtitelem, s biblickými citáty |
| Přizpůsobení | vyryté jméno pokřtěného, případně kmotra |
| Předchůdce | křestní peníze (Taufpfennige) se jménem dítěte a datem, 16. a počátek 17. století |
Historie
Zvyk dávat dítěti ke křtu ražený předmět se v německých zemích rozšířil v 16. a na počátku 17. století. Tehdejší křestní peníze (Taufpfennige) nesly jméno dítěte a datum křtu nebo narození; dochoval se například kus se zápisem o křtu Johannese Drosendorfa 4. dubna 1589 v Bayreuthu.
Od 17. do 19. století se křestní medaile razily hojně, především v Německu. Pokřtěný je dostával darem, obvykle od kmotra.
Autorem četných křestních medailí byl František Stuckhart, čelný představitel klasicismu v českém medailérství, který v letech 1799–1806 působil v pražské mincovně a později v Kremnici, Vídni a Smolníku. Vedle křestních vytvořil i řadu medailí novoročních.
Výjevy a věnování
Medaile nesou křestní výjevy, například křest Ježíše Janem Křtitelem v řece Jordánu, s biblickými citáty, které se ke křtu vztahují. Jméno pokřtěného, případně kmotra, se do medaile vyrývalo. Křestní peníz se mohl nosit na řetízku nebo všít do oděvu.
