Jan Křtitel
Jan Křtitel byl židovský prorok 1. století, který u řeky Jordán kázal pokání a křtil, mimo jiné i Ježíše Krista. Na příkaz Heroda Antipy byl sťat. Křesťané ho uctívají jako Předchůdce Páně; jako patron Florencie stojí na florentském florénu, předloze nejstarší české zlaté mince.
| Totožnost | Židovský prorok 1. století, v křesťanství Předchůdce Ježíše Krista |
|---|---|
| Rodiče | Zachariáš a Alžběta |
| Smrt | Stětí na příkaz Heroda Antipy |
| Svátky | 24. června (narození), 29. srpna (stětí) |
| Atributy | Beránek, kříž, oděv z velbloudí srsti, nápis Ecce Agnus Dei |
| Patron | Florencie, Malta, Vratislav, řád johanitů (maltézských rytířů) |
| Na mincích | Florentský florén (od 1252), florén Jana Lucemburského (od 1325), městské mince Vratislavi |
Historie
Postava Jana Křtitele stojí na pomezí židovské prorocké tradice a raného křesťanství. Podle evangelií se narodil kněžskému páru Zachariášovi a Alžbětě a působil v judské poušti a u řeky Jordán. Nosil šat z velbloudí srsti s koženým pásem a živil se kobylkami a medem divokých včel. Jeho kázání se soustředilo na výzvu k obrácení a na křest jako viditelné znamení změny života; odtud jeho přízvisko Křtitel.
Evangelia ho líčí jako toho, kdo přichází před Ježíšem Kristem a „připravuje cestu“. Ježíšův křest v Jordánu se stal jedním z hlavních témat křesťanské ikonografie. Podle Janova evangelia ukázal Jan na Ježíše slovy „Hle, Beránek Boží“ (Ecce Agnus Dei), odkud pochází jeho nejznámější atribut.
Jan kritizoval sňatek galilejského tetrarchy Heroda Antipy s Herodiadou, manželkou jeho bratra, a byl uvězněn. Podle evangelií ho Herodes dal stít na přání Herodiadiny dcery, kterou tradice nazývá Salome. Židovský dějepisec Josephus Flavius uvádí, že ho Herodes dal popravit v pevnosti Machairús, protože se obával vzpoury.
V církevní tradici patří k nejuctívanějším světcům na Západě i ve východních církvích. Slaví se jeho narození (24. června) a stětí (29. srpna). Svatojánská noc kolem 24. června se v lidové kultuře pojí s ohni a vodou. Jan Křtitel je patronem Florencie, Malty, Vratislavi a řádu johanitů, později zvaných maltézští rytíři, a také mnoha řemesel. V českých zemích je mu zasvěcena řada kostelů a kaplí.
Jan Křtitel na mincích
V umění je Jan Křtitel zobrazován jako asketa s dlouhými vlasy a vousy, v oděvu ze zvířecí kůže, s křížem na dlouhé holi a s beránkem jako symbolem Krista. Provází ho také nápis Ecce Agnus Dei.
Jako patron Florencie stojí na florentském zlatém florénu. Florén, ražený od roku 1252, nesl na jedné straně florentskou lilii a na druhé stojícího Jana Křtitele a vážil 3,5 g ryzího zlata. Ve 14. století ho napodobovala řada evropských vydavatelů. Podle florentského vzoru se od roku 1325 razil i florén Jana Lucemburského, nejstarší česká zlatá mince, s lilií na líci a svatým Janem Křtitelem na rubu. Jako patrona města zobrazují Jana Křtitele také městské mince Vratislavi.